Do podzimu chce CHKO dokončit nový projekt, který počítá s odtěžením části nahromaděné strusky a zabezpečením zbylého odpadu tak, aby se dál nevyplavoval do podzemí. Blanenskému deníku Rovnost to řekl vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. „Klíčové je zjistit, jak velké množství strusky se tam vůbec nachází. První měření jsme už nechali udělat," uvedl Štefka.

Vyplavování strusky do podzemí měla na svědomí také přečištěná odpadní voda z rudické čističky, která od osmdesátých let minulého století údolím protékala. Situace se nyní ale výrazně zlepšila, protože Rudice je už napojená na novou čistírnu odpadních vod v Jedovnicích. „Údolím tak už voda z čističky přes strusku neteče. Při silnějším dešti se tam ale může dostat část vody z dešťové kanalizace," řekl rudický starosta Roman Šebela.

Ten je zároveň členem speleologické skupiny, která v Rudickém propadání stále bádá. „Struska je lehká a s větší vodou se lehce dostane do podzemí. Obrušuje stěny jeskyní a pozvolna zanáší chodby. V propadání jsou místa, kde se dříve dalo jet na člunech, a nyní se tam chodí pěšky," poznamenal.

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly. Účinné nebylo ani odtěžení části strusky u vpusti do propadání. „Pryč přišel jen nepatrný zlomek. Čtyřicet kubíků," řekl Leoš Štefka. Masivnějšímu odtěžení bránilo to, že v těch místech vede sto let starý rudický vodovod. Ten je však již nyní odpojený.

Jeskynní systém Rudického propadání – Býčí skála v Moravském krasu je druhý nejdelší v Česku. Podzemní prostory jsou pro turisty běžně nepřístupné. Rudičtí jeskyňáři v nich však pořádají speleologické kurzy. „Zájemci se musejí hlásit dopředu. Je to docela fyzicky náročné," upřesnil rudický jeskyňář Alois Nejezchleb.