Většina z nich jsou ovocné. Sto pět třešní tak od soboty zapouští kořeny v čerstvé aleji ve směru z Blanska do místní části Těchov. Jsou vyztužené kůly a zabezpečené pletivem.

„Některé odrůdy jsou velmi lokální, přímo z Blanenska. Jako například třešeň Vlkova obrovská od šlechtitele z Vanovic nebo Rudická bílá. Je zajímavá světlými plody do žluté barvy. Právě toto zbarvení úrodu chrání před nálety ptáků. Ti se domnívají, že třešně ještě nejsou zralé a nechávají je na pokoji. Obnovili jsme také necelou desítku stromků z předchozí výsadby, které se neujaly,“ řekl Deníku garant projektu Stromy pro Moravský kras Zdeněk Špíšek.

Spodní stanice lanovky na Macochu bude bezbariérová.
Schody? Žádný problém, spodní stanice lanovky na Macochu bude bezbariérová

O den později pak zpestřila prostor mezi poli další nová výsadba. Tentokrát na obecních pozemcích ve Spešově. Kolem cesty, kde si lidé zkracují trasu z lokality Bahna na tamní hřbitov. Přibylo tam pětadvacet stromků. Část z nich byla opět ovocných. Tuto akci inicioval Spešovský okrašlovací spolek. Jeho člen René Bedan uvedl, že polní cestu obnovili letos na jaře. „Loni na podzim se podařilo pozemek vyjmout z pachtu a zaměřit geodetem. V zimě jsme ho pak označili akátovými kůly. Na jaře obec zajistila rekultivaci a dovoz písku na vysypání pěšiny. Vyseli jsme travní směs a na dvou místech i semena květnatých luk, což ocení nejen kolemjdoucí, ale i zástupci hmyzí říše. Následně jsme rozvezli písek na pěšinu a zasadili první strom, hrušeň krvavku. Jedná se o starou odrůdu, která má u plodů červenou dužinu," popsal Bedan obnovení polní pěšiny.

Dobrovolníci kolem ní v neděli vysázeli jabloně, oskeruše, třešně a také břeky, muky nebo babyky. „Poprvé jsme také dali do země stromek, který vyrostl u někoho doma. Jeden pán nám přivezl od něj ze dvora pěknou lípu,“ poznamenal Špíšek.

Nedávno převzal za projekt Stromy pro Moravský kras od rektora Univerzity Palackého v Olomouci ocenění za zásluhy v oblasti dobrovolnictví za rok 2023, v kategorii životního prostředí.

Stromy takto dobrovolníci podle Špíška do volné krajiny sázejí už šestým rokem. Pořádají workshopy zaměřené na výsadbu, řez a péči o stromy. Za toto období vysadili přes 8 000 stromů, o které se pečlivě starají.

„Letos jsme bojovali s extrémním suchem a vysazené stromky museli za pomoci dobrovolníků, hasičů a obcí ve velkém zalévat. Škodí také hraboši, ti jsou v současnosti velmi přemnožení. Na stromcích jsou patrné značné okusy. Potřebovali bychom tuhou zimu se sněhem a mrazem,“ dodal odborník.