Skácet nebo nechat růst. Před tímto rozhodnutím stáli v předchozích měsících zastupitelé měst i obcí na Blanensku. Teď už se ví, pod kterým z kvetoucích stromů se letos zamilované dvojice nepolíbí. V březnu totiž skončilo období vegetačního klidu dřevin, doba, kdy je vhodné stromy i keře skácet. Více než sto stromů tak zmizí například z Blanska.

„V období od října roku 2009 do konce letošního března jsme vydali celkem třiačtyřicet rozhodnutí, z toho osmatřicet souhlasných a pět zamítajících, ohledně kácení dřevin rostoucích na území Blanska. Celkem jsme povolili vykácení více než sto dvaceti stromů,“ uvedl vedoucí Odboru životního prostředí blanenského Městského úřadu Pavel Konečný.

Podle Konečného se však lidé z Blanska o to, že by městě v budoucnosti ubývalo zeleně, nemusí bát. Každý, kdo skácí strom, za něj totiž musí vysadit nový. „Lidem, kteří žádají o to, aby mohli skácet strom nebo keř, jsme nařídili povinnost náhradní výsadby. Nové dřeviny musí nasázet do konce roku 2011 a celkově jich musí byt víc, než kolik bylo skáceno,“ popsal Konečný.

Ke kácení musí být důvod

O povolení ke skácení stromu, který má ve výšce sto třiceti centimetrů od země obvod větší než osmdesát centimetrů, musí lidé žádat příslušný úřad. A to i v případě, že dřevina stojí na vlastní zahrádce. Povolení přitom nedostává jen tak každý. „Pro skácení stromu musí být opravdu důvod. A jako ten neuznáváme, že někomu strom stíní u domu nebo že listí z něho padá lidem do okapů. Povolujeme porazit hlavně nemocné a staré stromy nebo stromy, které představují ohrožení,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Konečný.

V Blansku letos oproti roku předchozímu povolili vykácení slabých dvou třetin stromů. Také z Adamova ubude letos zeleně méně.

„Zatímco v loňské roce jsme vydali povolení pro skácení osmnácti stromů, letos to bylo už jen šest,“ uvedl Pavel Ševčík z odboru ochrany přírody a krajiny adamovského Městského úřadu.

Podle něho hromadné kácení vloni ve městě způsobil hlavně strach lidí o svoji bezpečnost. „Po tom, co se v minulém roce zřítil ve Zlíně strom a zabil dva chlapce, lidé mají z velkých stromů strach. Proto také v předchozím období vegetačního klidu přibylo žádostí o jejich vykácení,“ míní Ševčík.

Některý strom může jednomu z obyvatel obce zavazet a pro druhého by náměstí jeho vykácením ztratilo svoje kouzlo. Skupina starých lip nedá v těchto dnech spát lidem ze Lhoty Rapotiny. Obcí se totiž šíří zvěsti, že stromy by měly být v blízké době vykáceny.

„Bydlím tady blízko a tak jsem vždycky hrabala listí, které z lip opadalo. Ke stromům mám vztah, chyběly by mi, hlavně teď na jaře, když tak krásně voní. Prý je ale teď mají pokácet. Bojím se, aby nedopadly stejně jako kaštany, stříbrné smrky i akáty, které nechalo vedení obce taky vykácet,“ přiblížila jedna z obyvatelek obce.

ČTĚTE TAKÉ: Židovský hřbitov trpí pod tíhou stromů

Starosta Lhoty Rapotiny však obavy lidí vyvrací. Podle něho se obec určitě lípy v dohledné době kácet nechystá.

„Je sice pravda, že jsme na nich museli ořezat větve, což byla nutná obnova, protože stromy jsou už víc než padesát let staré. Ale ty zase znovu vyrostou,“ vysvětlil starosta obce Josef Musil.

Stejně jako ve městech, také na silnicích na Blanensku se letos moc nekácelo. „V době vegetačního klidu jsme skáceli jen jeden strom na převážce mezi Rudicí a Jedovnicemi. Zbytek se vykacovalo nebo ještě bude v souvislosti s pracemi na silnicích. Kvůli rozšíření vozovky jsme například museli pokácet stromy u Bedřichova. A poražení dalších téměř třiceti stromů jsme naplánovali také u Brumova,“ uvedl šéf blanenských silničářů Miloš Bažant.