Po Blansku se v poslední době pohybuje více lidí romské národnosti než dříve, upozorňují někteří obyvatelé města. Na chování nových sousedů si několik z nich stěžovalo i na radnici. Nepřizpůsobiví lidé ve snaze si přivydělat ve sběrných dvorech a výkupnách odevzdávají vytříděný odpad z veřejných kontejnerů. Odpad ale patří městu a za jeho prodej tak kdokoliv jiný inkasuje peníze protizákonně.

„Ze všech částí města svážejí papír do sběrného dvora, samozřejmě z popelnic na tříděný odpad. Potkal jsem je nejméně dvakrát a jeli přes celé město," upozornil v diskuzi na internetových stránkách města Blanska člověk podepsaný jako Entony.

Také další si všimli, že někteří lidé hledají věci na zpeněžení nejen v kontejnerech na tříděný odpad, ale třeba i v běžných popelnicích. „Pravidelně vídávám, jak se někdo třeba ohnutý do půli těla hrabe uvnitř a hledá, co by prodal," upozornila žena, která si nepřála uvést jméno, protože je to prý obecná věc.

Město se snaží problém vykrádání kontejnerů řešit. Podle vedoucího odboru komunální údržby Miroslava Pokorného sice nejsou vyčíslené přesné ztráty, ale fakt je, že za vytříděný materiál město dostává při recyklování peníze zpět. A výše odměn se počítá z množství a váhy odpadu.

Pokud z kontejneru mizí vytříděný materiál, je to bráno jako přestupek. „Městští policisté se s těmito přestupky, především u kontejnerů na papír nebo elektroodpad, setkávají a řeší je nejčastěji uložením blokové pokuty," podotkl šéf blanenských strážníků Martin Lepka.

Obecně je takový typ krádeže ale těžko prokazatelný. „Případy takto odcizených věcí se k nám většinou nedostanou kvůli jejich zanedbatelné hodnotě. Také je většinou nikdo nehlásí. Těžko se totiž prokazuje, jestli obsah kontejneru opravdu někdo ukradl nebo věci sice vyhodil, ale nakonec se pro ně ještě vrátil, protože si to třeba rozmyslel," sdělila policejní mluvčí Iva Šebková.

Strážník Lepka potvrdil, že je v Blansku v poslední době Romů více než dřív. „Nemáme právo vést evidenci s takovými ukazateli. Z výkonu služby a našich zkušeností můžeme jen subjektivně potvrdit, že Romů v Blansku přibylo," doplnil Lepka.

Kolik Romů se skutečně do Blanska přistěhovalo, se nedá přesně zjistit. Mnoho z nich totiž bydlí v pronajatém bytě a trvalou adresu ve městě nemají. Starosta Lubomír Toufar ví nejméně o třech nových romských rodinách. „Na některé z nich přišly stížnosti. S jedním majitelem pronajímaného bytu už jsem se domluvil, že je vystěhuje mimo město, aby nebyly další problémy," doplnil Toufar.

Majitel bytu vyhověl, problém se mu ale tak velký nezdá. „Žádné větší problémy se sousedy neměli, ale zkrátka se spolu nedokázali sžít. Přiklonil jsem se raději k tomu, aby už byl klid, a nájemcům zrovna dnes smlouvu vypověděl," řekl ve čtvrtek Jan Pšikal.

Přílivu nepřizpůsobivých obyvatel do Blanska měla zabránit i koupě hotelu Dukla městem. Že to ale nevyřeší celkový problém, přiznává i vedení města.