„Moravský kras je úžasná lokalita. S překrásnou faunou, flóroua jeskyněmi,“ říká čtyřiačtyřicetiletý muž.

Přibližte, co vlastně má stráž ochrany přírody na starosti?
Naším úkolem je chránit přírodu a starat se o to, aby lidé v chráněné krajinné oblasti dodržovali stanovená pravidla. Dohlížíme na to, aby turisté v Moravském krasu nejezdili auty, motorkami a také na kolech tam, kde nemají co dělat. Hlídáme stanování v zakázaných lokalitách, zákazy vstupu do nepřístupných jeskyní. Monitorujeme a také likvidujeme černé skládky. Hlídáme horolezce. Někteří čas od času lezou v místech, kde se to nesmí. Součástí naší práce je také ostraha lokalit, kde se vyskytují vzácní živočichové. V posledních letech jsou to v Moravském krasu místa s hnízdy sokolů.
Kolik služeb máte za měsíc?
V hlavní turistické sezóně je to asi šest až osm služeb měsíčně. Několikrát do roka máme také noční služby. Ty se zaměřují většinou na nepovolené stanování, rozdělávání ohňů a porušování zákazu vjezdu.
Co je podle vás na této práci nejdůležitější?
Za mě osobně je to komunikace s lidmi, kteří do Moravského krasu přijedou. Při přestupcích není u stráže ochrany přírody pokuta na prvním místě. Lidem se přednostně snažíme vysvětlit po dobrém, co si mohou dovolit a co ne. V devětadevadesáti procentech případů ze sta se rozumně domluvíme a pokuta není třeba. Snažíme se je také informovat o dané lokalitě a dát jim odborný výklad. Kolikrát turisté ani nevědí, jaké skvosty se kolem nich nacházejí.
S jakými přestupky se nejčastěji setkáváte?
Jak už jsem naznačil, nejčastěji se návštěvníci krasu dopouštějí přestupku tím, že se dostanou někam, kde je to zakázáno. Mimo vyznačené trasy. Ať už pěšky, na kole nebo autem. Moravský kras je specifický v tom, že je poměrně malý. Má asi dvaadevadesát kilometrů čtverečních. A nejexponovanější místa navštíví desítky, někde i stovky tisíc turistů ročně. A ne všichni se chovají slušně. Samostatnou kapitolou jsou odpadky. Stále se najde dost těch, kteří do krasu bezostyšně vyvážejí odpad.
Jaké můžete rozdat pokuty?
Na místě až deset tisíc korun. Takovou pokutu ale nepamatuji. Když už to nejde jinak, pokutu dáme. Za nepovolený vstup do zakázané lokality jsme loni i letos dali pokutu pět set a tisíc korun. V obou případech se jednalo o vstup do míst, kde hnízdili sokoli.
Máte za těch devět let služby z terénu nějaký nepříjemný zážitek?
Do vyloženě hraniční situace jsem se zatím nedostal. Někdy jsou to nadávky, ale k fyzickému napadení zatím nikdy nedošlo. Jen nedávno jsme řešili případ, kdy na nás najížděl jeden řidič. Porušil zákaz vjezdu, a jak se snažil ujet, tak jsme s kolegyní tak tak uskočili. Nyní se to řeší ve správním řízení.
Kolik strážců ochrany přírody v současnosti v Moravském krasu působí? A jaký úsek konkrétně vy hlídáte?
Je nás asi dvacet. Moje teritorium je sever a střed krasu. Macocha, vývěry Punkvy a pak Habrovecká bučina nebo okolí Býčí skály. Moje práce není jen na povrchu. Mám také vybavení do jeskyní, takže občas se dostanu i do podzemí, kde kontroluji, zda nedochází k ničení krápníkové výzdoby a k nepovoleným vstupům do jeskyní.
Jaká činnost strážce je pro vás nejoblíbenější?
V posledních dvou letech to bylo hlídání hnízdišť sokola stěhovavého. Ten v krasu zahnízdil po několika desítkách let. A úspěšně vyvedl mladé. Byl jsem u něčeho neobvyklého, co se v minulosti nedělo.

Radovan Mezera

O něm: Je mi čtyřiačtyřicet let. Žiji v Brně a pracuji jako řidič tramvaje. Zároveň školím i nové řidiče. Jsem svobodný. Ve volném čase pracuji jako dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu. Mým koníčkem je také historie vojenství.

Kde rád jí/pije: Těch míst je víc. Většinou se tam stavujeme na oběd nebo večer na konci strážní služby. Restaurace Golem, Hotel Broušek, hospoda v Holštejně a hostinec U Farlíků.

Kde rád odpočívá: Určitě v přírodě. Tam si vyčistím hlavu po náročném pracovním dni. Řízení tramvaje jsou někdy pěkné nervy.

Kde se rád prochází: Rád se toulám Moravským krasem.