Sekyru u Služeb Blansko už společnost před časem odepsala. „Byla to nedobytná pohledávka. Odepsala se v roce 2014," řekl současný jednatel městské společnosti Jiří Charvát.

V likvidačním řízení se o dvě pohledávky z let 2009 a 2011 ve výši čtyři sta devadesát pět tisíc korun přihlásilo také město Blansko. „Město tehdy sportovcům půjčilo přes půl milionu, ale splatili jen pětapadesát tisíc," uvedla vedoucí finančního odboru na blanenské radnici Alena Skoupá.

O odpisu pohledávky měli hlasovat v tomto týdnu blanenští zastupitelé. Nakonec byl tento bod z jednání na poslední chvíli stažen. „Ještě jsme poslali dotaz na likvidátora. Měli jsme nějaké nejasnosti v tom, jaký způsobem tělocvičná jednota zanikla. Zda výmaz ze strany ministerstva byl v souladu s likvidačním řízením. Vymahatelná by podle mého byla pohledávka v případě, kdyby jednota měla nějaký majetek. Ale ten nemá," řekl blanenský starosta Ivo Polák s tím, že o odpisu pohledávky budou zastupitelé jednat začátkem příštího roku.

Polák zároveň uvedl, že peníze od města zástupci jednoty nezneužili. „Bylo to v době, kdy se sportovní jednoty obecně po pádu Sazky a odlivu sponzorů potýkaly s dluhy za energie a pronájmy. Utáhnout vše jen z členských příspěvků nebylo možné. Buď by se sportoviště zavřela, nebo do toho muselo vstoupit město. Tehdejší vedení radnice zvolilo druhou možnost," dodal.

Před pěti lety vedení Blanska rozhodlo, že správu sportovišť blanenských oddílů vezme pod sebe prostřednictvím společnosti Služby Blansko. Právě u ní v roce 2011 TJ ČKD Blansko nasekala za pronájem sportovišť z půlmilionového dluhu největší část. Tři sta tisíc. „Dva roky jsme pak s vedením jednoty řešili splátkový kalendář. Bezvýsledně. Kdyby to byla nějaká cizí firma, tak zavřeme sportoviště. Vedení města rozhodlo, že se sportoviště nezavřou," řekl tehdy jednatel Služeb Blansko Radek Snopek a poukázal na to, že bývalý předseda jednoty a později člen výkonného výboru Michal Souček byl tehdy i členem rady města.

Michal Souček se bránil tím, že zajistit fungování celé jednoty jen z členských příspěvků a z peněz sponzorů bylo velmi problematické. „Navíc po pádu Sazky byla podpora ze strany České svazu tělesné výchovy více méně nulová. Dluhy za energie každý rok narůstaly a my jsme se jich nebyli schopni zbavit. Ani když naše sportoviště převzalo město. Mohli jsme je zavřít, ale to nebylo řešení, které jsme chtěli," konstatoval Souček, který ve funkci předsedy jednoty skončil v roce 2012.

Jeho nástupce Michal Král vydržel ve funkci rok. Pak jednota oznámila na valné hromadě konec činnosti. Oddíly sportovní jednoty, které měly v tu dobu asi šest set členů, však pokračovaly dál. Založily občanská sdružení a do soutěží nastoupily pod novými názvy. Sportovní fanoušci v Blansku tak stále chodí na ligové zápasy blanenských kuželkářů nebo na ligový stolní tenis.

Někteří ze sportovců poukazovali na to, že vedení jednoty dostalo v minulosti od města účelovou dotaci několik set tisíc na provoz sportovišť a místo toho ji použilo na splacení části dluhů za energie z předchozích let. „Já mám svědomí ohledně hospodaření v TJ ČKD Blansko naprosto čisté. Peníze jsme použili na to, na co jsme měli," poznamenal Souček. Popřel, že dluhy jednoty a její hospodaření z doby jeho šéfování stály za tím, že se jako bývalý radní v posledních komunálních volbách v Blansku neobjevil na kandidátce ČSSD.

TJ ČKD Blansko byla největší tělovýchovnou organizací na Blanensku. V roce 1989 měla přes patnáct set členů. Počátky organizované tělovýchovy spojené s podnikem ČKD Blansko souvisí se vznikem Závodní tělovýchovné jednoty Sokol. Jednota měla ustavující schůzi 5. 1. 1951. Cvičilo se v blanenské sokolovně nebo na venkovním hřišti. V počátcích jednoty dominovala atletika, plavání, cyklistika, košíková a fotbal.