Jestli je střecha z pálené krytiny, jaký má sklon a zapadá vůbec dům do okolní vesnické výstavby? Takové podmínky navíc musí dodržet lidé, kteří chtějí stavět nebo rekostruovat domy v obcích Moravského krasu. Někteří obyvatelé Veselice tak musí dodržet přísnější pravidla, než jejich soused, který bydlí přes silnici. Chráněná krajinná oblast totiž končí přímo v obci.

Jako v Kocourkově si připadá jeden z Veselických, jehož příbuzní se pustili do stavby. „Protože jejich dům leží na území chráněné krajinné oblasti, musí splňovat přísnější podmínky. Soused přes ulici už staví za volnějších podmínek. Veselice je tak rozdělená na dvě části, přitom údajně hůř vypadající půlka vesnice tu první půlku nezachrání,“ sdělil muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. Podle něj měl problém na stavbě i jeho přítel, který je z Vysočan.

Na cenném území leží i většina Sloupu. Lidé se tu dívají z okna domu přímo na Sloupsko–šošůvské jeskyně. „Pár lidí od nás už muselo platit pokuty za to, že mají černé střechy místo červených. Třeba na to je Správa chráněné krajinné oblasti háklivá. Pravidla ale musí stavaři respektovat už takových patnáct let, zvykli si,“ míní sloupský starosta Josef Mikulášek.

V Moravském krase leží celá Rudice. „Když lidé spravují nebo staví domy, občas narazí. Na druhou stranu díky přísnějším pravidlům nedojde k nevhodné přestavbě stoletých vesnických domků,“ sdělil rudický starosta Roman Šebela. Ve střehu musí být i majitelé domů v okrajových částí Ostrova u Macochy. I tam Moravský kras zasahuje.

Vedoucí stavebního úřadu v Blansku Petr Rizner tvrdí, že podmínky na takovém území stanovuje Správa chráněné krajinné oblasti. Bez jejich vyjádření stavební úřad nemůže povolit stavbu či rekostrukci. „Pracovníci ze správy chráněné krajinné oblasti mohou mluvit do barvy střechy či do toho, jaký má mít sklon. Stavaře ale svazuje i územní plán, který třeba vyžaduje domy klasického vesnického stylu,“ přiblížil Rizner a vzpomněl případ, kdy majitel domu nepoužil předepsaný druh a odstín střešní krytiny. Platil pokutu. „Výše pokuty záleží na konkrétním případu. Lidé mohou zaplatit až dvě stě tisíc korun,“ upozornil Rizner.

Podle šéfa Správy chráněné krajinné obasti Moravský kras Leoše Štefky může dojít i k odstranění nevhodné stavby. Stalo se tak třeba v případě minigolfového hřiště v Josefově. „V zastavěných částech, kam zasahuje Moravský kras, může dojít k ovlivnění krajinného rázu. Přímo z této krajiny se totiž otevírají pohledy na obec,“ zdůvodnil znění pravidel s tím, že při odchodu z rudického propadání lidé hledí na barevně sladěné střechy domků s větrným mlýnem na horizontu. Jinde zase jejich pohledu lahodí dominanta kostela, který obklopuje typická vesnická výstavba.

Štefka přiznává, že ne vždy se odborníkům podařilo všechny záměry správně posoudit. „Schválili jsme třeba dřevěný srub v Holštejně, který se do okolní zástavby nehodí. Bohužel jsme dali na to, že je ze dřeva,“ přiblížil.

Pracovníci správy Moravského krasu se však musí vyjadřovat i k záměrům, které vnější vzhled stavby, a tedy i krajinu, příliš neovlivní. „Ne vždy by bylo třeba dávat stanovisko i k výměně oken, přestavbě domu nebo dokonce změně interiéru. Bohužel podle zákona tak udělat musíme,“ sdělil Štefka.

Doufá, že v dalších letech některým stavitelům složitý postup ulehčí. V souvislosti s chystanou změnou územních plánů obcí totiž chtějí jeho lidé podat návrh přehlášení Moravského krasu. „Předložíme jej příští rok na ministerstvu životního prostředí. Obce s územních plánem, který bude obsahovat podmínky bránící nevhodným stavbám, zařadíme do takzvané čtvrté zóny s nejnižším režimem ochrany přírody. K chystaným stavbám v tomto území se už nebudeme muset vyjadřovat,“ nastínil Štefka.