Odměny se zvýší i většině zastupitelů. „Já jim to přeji. Mají fůru starostí. A co vím, zas tolik peněz nemají,“ souhlasila Marie Kučerová.


Za logický krok to považuje i politolog Lubomír Kopeček. „Poslední dva roky míří průměrné mzdy vzhůru. Odměny ve veřejné správě tomu musí odpovídat,“ řekl politolog z brněnské Masarykovy univerzity.

Co se změní
· Nový systém má zmírnit rozdíly v odměňování. Na ten dosavadní doplácí především starostové malých obcí. Rozdíly činí i desítky tisíc korun.
· Zákon zvýšil počet kategorií podle počtu obyvatel z osmi na jedenáct. A právě kategorii obcí do jednoho tisíce obyvatel rozdělil na tři.
· Stanovil základ 36 499 korun. To je 1,3 násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2016. K funkcím přidělil koeficient podle velikosti obce nebo města.

Pro starostu Suchého na Blanensku Jakuba Hlubinku ale není výše platu, jak tvrdí, zase tak důležitá. „S kolegy z menších obcí se určitě shodneme, že to neděláme pro peníze. Ve své profesi bych si vydělal víc,“ vyjádřil se Hlubinka.

Výdaje na platy tvoří podle něj v rozpočtu malé obce podstatnou položku. „Peníze nejsou důvodem proč dělám starostu,“ potvrdil také Petr Ducháček z Drnovic na Blanensku. „Zvýšení platů není moc výhodné pro neuvolněné starosty a pro malé obce. Ty mají pořád malé rozpočty,“ dodal.


Neuvolněným zastupitelům bude i nadále schvalovat výši odměn zastupitelstvo. Strop určuje koeficient. A jsou to právě neuvolnění místostarostové měst s více než deseti tisíci obyvateli, kteří v novém systému o peníze přijdou. Stejně jako zastupitelé velkých měst. „Nepočítám s tím, že bych měl víc peněz,“ řekl místostarosta Holubic na Vyškovsku Stanislav Pindryč. Víc než odměny zastupitelů podle něj obecní pokladnu zatěžují ti, co v obci bydlí a k pobytu se nepřihlásili.


V Krasové na Blanensku se odměn za práci se vzdal starosta Václav Vágner i ostatní zastupitelé. „Kdybychom si je nechali proplácet, nic bychom v Krasové nedokázali,“ komentoval to Vágner, který je ve funkci od roku 1990.