Další díly seriálu
Rozhovory se starosty najdete ZDE

Ten ve volbách vedl vítězné Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo šest z patnácti míst v zastupitelstvu. Sdružení podepsalo koaliční smlouvu s KDU-ČSL, ale v radě města mají zastoupení i zbylé dvě strany.


Jaký to je pocit, načít už sedmnáctý rok jako starosta města?
Jestli do toho znovu jít, to jsem se hodně rozmýšlel už před tři čtvrtě rokem. Tehdy se mi naskytla možnost velmi zajímavé pracovní příležitosti. Ale rozhodl jsem se, že zkusím ještě jedno volební období. Důvod je jednoduchý: tato práce mě stále hodně baví. A proto jí také dávám mnohem víc, než abych ráno jen přišel do práce a po osmi hodinách zase odešel.

Pociťujete tak dlouhou praxi spíš jako výhodu, nebo jako handicap?
Bohaté zkušenosti jsou jednoznačně obrovskou výhodou. Jsou velmi důležité, ale nejsou nejdůležitější. Nejdůležitější je entuziasmus, chuť do všeho jít, chuť pracovat. Ale nic se nedá dělat bez podpory zastupitelstva.

Tu stále máte?
Šestnáct let jsem ji měl. V tuto chvíli si jí nejsem tak úplně jistý.

A to proč?
Souvisí to s různými anonymními vyjádřeními, třeba na téma, co mi kápne z toho, že máme v Olešnici dobře fungující ski areál, nebo když se kompletně opravil hotel, tak jestli tam náhodou nechodím zadarmo na pivo. Myslím, že to souvisí s celkovou náladou ve společnosti, před volbami se hodně psalo o různých korupcích a skandálech, ale málokdo si uvědomuje, že tyto věci se týkaly pár desítek radnic, a přitom v celé zemi jich dobře a poctivě funguje více než šest tisíc. A také vnímám to, že zatímco v minulých volebních obdobích mě volili všichni zastupitelé, nyní to tak nebylo. Ale i tak jsme zachovali stejný model jako v minulých letech, tedy že v radě mají zastoupení všechny subjekty zvolené ve volbách.

Proč chcete, aby byli v radě všichni? Není to trochu alibismus a snaha vyhnout se opozici a kritice?
Je to právě naopak. Chceme i té opozici, která tady zjevně je, umožnit podíl na rozhodování a ukázat jí, že všechno je to hlavně o práci. V posledních dvanácti letech se tento model naprosto osvědčil.

Pod vaším vedením se Olešnice stala Vesnicí roku, získala statut města, máte moderní ski areál, kam se sjíždějí lidé zdaleka, a tak dále. Jaké jsou před vámi další výzvy, je ještě vůbec co ve městě vylepšovat?
To je samozřejmě vždycky. Minulé roky byly hektické díky plánovacímu období Evropské unie, za posledních deset let jsme získali přes sto milionů korun dotací. Troufnu si říct, že to městu velmi prospělo, ale nebylo už tolik času na takové ty běžné věci. Takže na ty se chceme v tomto volebním období zaměřit především.

Jaké hlavní úkoly v tomto volebním období tedy před sebou vidíte?
Tak velký investiční růst, jehož byli občané svědky v uplynulých letech, rozhodně nehrozí. Jednoznačně chceme podporovat spolkový život, ten považuji za velmi důležitý. Investovat chceme do sportovišť, do ledové plochy, do koupaliště, do tenisových kurtů. Chceme věnovat větší pozornost starším lidem, nabídnout jim volnočasové aktivity, rozvíjet pečovatelskou službu, mým snem je založit klub seniorů v Olešnici, který by po vzoru mateřského centra s podporou města starším lidem, kteří o to budou mít zájem, umožňoval jejich setkávání a zvýšil kvalitu jejich života.

Kvůli ničivým povodním, které město v minulosti zasáhly, jste v posledních letech vybudovali rozsáhlý systém protipovodňových opatření. Budete ho ještě vylepšovat nebo rozšiřovat?
Ještě je potřeba upravit Nyklovický potok, vodohospodáři nazývaný Hodonínka. Město investovalo více než jeden milion korun do zpracování projektové dokumentace na jeho úpravu, která má spočívat v prohloubení a rozšíření koryta, jež by pak pojalo více vody, aby nezaplavovala okolní domy. Město pro to udělalo, co se dalo, ale samotné úpravy jsou na správci vodního toku. Budeme na něj tlačit, aby se úpravy uskutečnily.

Pak už by byl soubor protipovodňových opatření úplný?
Ano, pak by se dalo říct, že voda, která spadne v okolí Olešnice, proteče kapacitnějším korytem Nyklovického potoka nebo ji zadrží už hotové poldry v povodí Veselského potoka. Chceme pořídit ještě varovný systém obyvatel, když spadne voda v noci, aby se to lidé hned dozvěděli.

Jste známý tím, že dokážete pro město sehnat dotaci téměř na cokoliv, sám jste říkal, že za posledních deset let to bylo kolem sto milionů korun. Před volbami zazněly ohledně toho i kritiky, že to v některých případech může vést i k plýtvání peněz, zjednodušeně řečeno, něco uděláme, když jde na to získat dotace. Co byste takovým kritikům vzkázal?
Ať nemluví obecně, ale ať konkrétně ukážou na to, co se v Olešnici udělalo zbytečně. A co oni udělali pro to, aby do města přišly nějaké peníze. Sám jsem si vědom toho, že existují dotační pasti. Postavit se dá všechno na světě, ale pak to musí někdo provozovat, musí to fungovat. Já si troufnu tvrdit, že dotace v Olešnici mířily tam, kde zhodnotily obecní majetek, nebo pokud se jednalo o objekty, které obec není schopna provozovat, tak jsme sehnali takové partnery, kteří je provozují bez účasti města a bez dalších nároků na peníze.

Před volbami se hodně diskutovalo i o tom, že kvůli vzdálenosti nestíhá do Olešnice jezdit záchranka z Boskovic ve stanovených patnácti minutách, časový limit nejsou schopni dodržet ani záchranáři ze sousedního kraje. Budete se to dál snažit nějak řešit?
Stát to vyřešil za nás. Dostali jsme z kraje odpověď v tom smyslu, že se připravuje nová vyhláška, aby ten limit nebyl tak přísný. Takže by se nic nezměnilo, ale byla by naplněna vyhláška. My se s tím nehodláme smířit, ovšem když se podíváme, jak je na tom zdravotnictví, musíme být realisté.

Vy jste letos už podruhé kandidoval i do senátu. Dostal jste se až do druhého kola, ale senátorem jste se nestal. Budete nadále usilovat o vstup do vysoké politiky?
Myslel jsem si, že dlouholetá zkušenost v komunální politice a angažovanost v řadě projektů je dobrým východiskem pro to, abych byl v zákonodárném sboru nějak platný. Ale ukázalo se, že to není potřeba, že senátorem klidně může být člověk, který nemá vůbec žádné zkušenosti. Ale přesto jsem spokojen, protože jsem získal spoustu hlasů, i když populistická hesla ode mě nikdo neslyšel. Byla to sympatická nevýhra. Moc rád budu vzpomínat na předvolební kampaň, i teď mám v plánu jezdit za lidmi, se kterými jsem se setkával během předvolební kampaně. Ale co bude za šest let, to teď opravdu nevím.

Jste mimo jiné předsedou jihomoravského Spolku pro obnovu venkova. Jak je na tom podle vás nyní jihomoravský venkov, potažmo venkov na Blanensku? Došlo v posledních letech k nějakému posunu?
Z pohledu zemědělství je zřejmé, že zemědělcům není lehko, velké industriální zemědělství skomírá. Sdílím názor zemědělců, že v jednom evropském prostoru by buď neměl dostávat dotace v zemědělství nikdo, nebo všichni stejné. Co se týče venkova jako takového, tam vidím výrazný posun dopředu. Stačilo by se jen podívat na fotky řady obcí před deseti lety a nyní, je to většinou obrovský rozdíl k lepšímu. Vstup do Evropské unie venkovu určitě hodně prospěl, evropské peníze jsou tady vidět. A není pravda, že by venkov vymíral, zůstává tam spousta mladých lidí.