Histotrie starokladrubských koní sahá až do časů círaře Rudolfa druhého. Šest ořů tohoto vzácného plemena má na své farmě ve Vískách třiašedesátiletý vysokoškolský profesor Bořivoj Groda, jehož koně jsou v okolí Vísek známí.

„Svůj chov jsem založil asi před patnácti lety. Pořídil jsem si koně, který se hodí jak k rekreačnímu ježdění tak do spřežení. Na dnešní stav šesti klisen jsme se dostali díky vlastnímu plemennému odchovu, říká Groda. Jeho chov se navíc během příštích čtrnácti dní rozroste. Jedné z klisen se má narodit hříbě.

Plemeno starokladrubských koní se chová ve dvou barevných variantách. Vraníci jsou soustředěni ve Slatiňanech, bělouši zase v Kladrubech nad Labem. Tam také Národní hřebčín vede plemennou knihu. „V ní můžete vyhledat, že v naší republice je zhruba čtrnáct set Starokladrubáků. Pár jich je také na Slovensku, Polsku a Rakousku. Také dánská královská rodina vlastní osmispřežní bílých hřebců, kteří ale pochází z kladrubského hřebčína,“ dodává Groda.

Podle jeho slov nemusí o své stádo přehnaně pečovat. S koňmi tráví zhruba dvě hodiny denně. „Koňům se věnuji spíše o víkendu. Přes týden, kdy jsem v Brně, mi s nimi pomáhá jedna paní,“ přibližuje Groda. Dodává, že kdykoli může, jede do Vísek a koně osedlá nebo zapřáhne vozu. „Sestavit koně tak, aby správně šli ale vyžaduje znalost jednotlivých koní. Nejdůležitější je vybrat toho, který jde na špici a ostatní vede,“ vysvětluje chovatel.

V okolí Boskovic a Letovic vozí všechny zájemce o nevšední zážitek. „Obrací se na mě například svatební páry, vozím ale i cizince a vysoce postavené politiky,“ prozrazuje Groda. Jeho farmu ve Vískách nedávno navštívil i ministr kultury Václav Jedlička. „Jeho resort podporuje snahu zapsat plemeno na seznam světových kulturních památek. Konkuruje nám jeden maďarský hřebčín. Ale tradiční starokladrubáci se čtyřsetletou historií jsou jednoznačně vzácnější,“ uzavřel Groda.

Petra Koutná