Ročně by jich mohla zpracovat kolem dvou tisíc tun. „Naše společnost se již více než dvacet let zabývá recyklací elektroodpadu. A nová linka je pro nás možností, jak rozšířit nabídku služeb. Záleží nám na ekologii a nechceme, aby se panely postupem času povalovaly třeba někde na silnicích," řekl ředitel společnosti Lukáš Kotouček.

Ze zpracovaných panelů pak podle něj vznikne plnohodnotný materiál, který se bude moci vrátit zpátky do výroby. Společnost linku připravuje v areálu bývalé nábytkářské firmy. „Právě ji dokončujeme, brzy ji chceme uvést do zkušebního provozu. Krajský úřad nyní posuzuje vliv stavby na životní prostředí (EIA). Než bude linka plně funkční, musíme získat veškerá potřebná oprávnění," vysvětlil Kotouček.

Vyhláška o recyklaci fotovoltaických panelů vešla v platnost v lednu 2013 a nařizuje každé elektrárně platit poplatek osm korun a padesát haléřů za kilogram panelu. Peníze míří na speciální účet a v budoucnu se využijí na ekologickou likvidaci panelů.

Společnost BAMBAS Elektroodpady však nebude recyklovat použité fotovoltaické články jen z Blanenska. „Existují takzvané kolektivní systémy, kterým majitelé elektráren museli zaplatit za recyklaci panelů v budoucnu. Tato povinnost pak od roku 2013 přešla na výrobce. Tyto systémy by pak z těchto peněz měly přispívat firmám, které budou panely recyklovat. K nám se tak mohou dostat třeba i panely z druhého konce republiky," upřesnil Kotouček.

S linkou se otevřou i nové pracovní příležitosti. „Postupně budeme moci zaměstnat kolem dvanácti lidí. Půjde o fyzicky náročnou práci, zejména pro muže," poodhalil Kotouček.

Z nových pracovních míst bude mít radost například František Stejskal ze Lhoty Rapotiny. „Pracovní možnosti jsou tady minimální. Lidé za zaměstnáním dojíždějí do Skalice, Boskovic nebo Blanska. O nová místa bude určitě zájem," míní Stejskal.

Starosta Lhoty Rapotiny Michal Sedlák zatím netuší, jestli bude stavba pro obec přínosem. „Ještě o ní nevíme nic bližšího. Záměr jsem ale zveřejnil na úřední desce, aby se s ním lidé mohli seznámit. Je každopádně dobře, že firma dává bývalý nábytkářský areál do pořádku. Natřeli bránu a uklidili nepořádek kolem. Za jakákoliv nová pracovní místa pro naše obyvatele budu samozřejmě rád," okomentoval Sedlák.

Vzhledem k boomu solárních elektráren před rokem 2010 a životnosti panelů se očekává hlavní vlna recyklace mezi lety 2030 a 2040. Třeba ve Svitávce jsou hned dvě fotovoltaické elektrárny. Starosta městyse Jaroslav Zoubek podle svých slov není jejich příznivcem. „Jedna je v průmyslové zóně a druhá směrem na Chrudichromy. Tu vidím, když se podívám doma z okna. Hyzdí to krajinu. Elektrárny jsou v polích téměř všude v okolí. Nelíbí se mi to a byl bych rád, kdyby se jednou někdo postaral o to, aby jejich panely zmizely, když jim skončí životnost," vyjádřil se Zoubek.

V Chrudichromech je jedna z největších fotovoltaických elektráren v Česku. „Leží převážně na soukromých pozemcích. Jsem rád, že se tady někdo bude zabývat i likvidací panelů, aby pak na poli nebyly věčně," sdělil starosta Chrudichrom Pavel Holub.

Ve Velkých Opatovicích provozuje elektrárnu plzeňská společnost JUFA. Její jednatel Jiří Fast se ale k recyklaci panelů nestaví příliš optimisticky. „Výrobce garantuje osmdesátiprocentní výkon panelů po pětadvacet let. Jejich technologická životnost je až padesátiletá. To se ale zřejmě již rozloží natolik, že nebudou použitelné. Samotná recyklační linka na jejich likvidaci je vhodná pouze pro případ nějaké živelné katastrofy. Je tedy otázkou, z čeho budou investoři její provoz platit," popsal Fast.