Stačil silnější déšť a ze zastaralé čistírny odpadních vod v Rudici na Blanensku tekly splašky přímo do podzemí. Do unikátního jeskynního systému Rudického propadání a Býčí skály v Moravském krasu. Nyní je už obec napojená na rozšířenou čističku v sousedních Jedovnicích. Na jižní Moravě přitom nejde o nic výjimečného. Problémy s vypouštěním odpadních vod řešili úředníci z životního prostředí i v Ladné na Břeclavsku. O tom, kam splašky tečou, nemají mnohdy starostové přehled ani v některých obcích na Znojemsku či Vyškovsku.

Někteří, ač o problémech s neukázněnými obyvateli vědí, se bojí mluvit. Kvůli možnému postihu. „Snažíme se tyto záležitosti řešit přímo s lidmi, kterých se to týká. Nahlas to neříkáme, víme, co nám hrozí,“ řekla starostka jedné z nejmenovaných obcí na Břeclavsku.

Pokud totiž z obecní kanalizace vytékají odpadní vody do povrchových vod bez povolení, hrozí jejímu vedení až půlmilionová pokuta. Konkrétnímu viníkovi pak sankce až sto tisíc korun. „Vystopovat tyto rozpory se zákonem a určit původce je však velmi obtížné,“ doplnila mluvčí krajského úřadu Monika Brindzáková.

Odpadní vody a jejich likvidace
- Odpadní vody se shromažďují a poté likvidují buď v žumpách a septicích, nebo se odvádějí do kanalizace.
- Dříve fungovaly systémy jednotné kanalizace pro odpadní i dešťovou vodu.
- Nyní je trend kanalizace oddělené, kdy je splašková voda oddělená od dešťové.
- Bez čistírny odpadních vod je v kraji 47,5 % obcí do tisíce obyvatel.
- Obcím, které nedodržují platnou legislativu, hrozí pokuta až 500 tisíc korun. Konkrétnímu viníkovi pak sankce až do výše 100 tisíc korun.

To potvrdil i mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek. „Ideální je, když je dotyčný chycený přímo na místě. Třeba přivolanými strážníky, případně vyfotografovaný on, nebo místo, ze kterého zákal vytéká,“ poradil mluvčí a dodal, že podněty podávají hlavně sousedé. Zřídka i zástupci obcí.

Těžkosti jsou především u původní starší zástavby. Tam, kde nebyly obce napojené na čistírny, měl mít každý dům vlastní jímku. „Úplný přehled jsme ale neměli. Nyní se napojujeme na čističku spolu se sousední obcí Kozlany. Budeme mít i oddělenou splaškovou kanalizaci od dešťové. Čtyři kilometry, které povedeme ke stokové síti, nás vyjdou na pětatřicet milionů,“ prozradil starosta Bohdalic na Vyškovsku Vlastimil Rožnovský.

S čistírnou finišují i v Ladné na Břeclavsku. „Občas ještě přicházejí podněty, že ladenská strouha je špinavá a smrdí, ale ve většině případů se nezjistí původce,“ přiznal Holobrádek.

Zbudovanou čističku přitom nemá téměř polovina obcí do tisíce obyvatel. „Čistírna odpadních vod podle Vybraných údajů majetkové evidence za rok 2018 neexistuje v celkem 46,7 procentech obcí. Přímo v Jihomoravském kraji jde pak o 47,5 procent obcí,“ vyčíslil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jednou z nich je i Boskovštejn na Znojemsku, kde žije 157 obyvatel. „Jímky si necháváme vyvážet na vlastní náklady. Přímo v obci sídlí firma, která nakládá s odpadními vodami. Odváží je do čističky v Jevišovicích. Je ale fakt, že když jsme sami poptávali v okolních obcích, kam bychom splašky mohli vyvážet, nebyli tomu moc naklonění,“ zmínila starostka Alena Hostašová.

Ačkoli je současný trend budovat splaškovou kanalizaci odděleně od dešťové, právě dešťové úřady nevěnují zvýšenou pozornost. „Je součástí veřejné technické infrastruktury, v teoretické rovině je prospěšná. Obvykle ale není známý její přesný rozsah a přesná poloha, nezkoumá se její technický stav, neexistuje žádný závazný předpis na její provozování, údržbu a obnovu. Většinou přitom jde o původní jednotnou kanalizaci, často ve špatném technickém stavu,“ poukázal mluvčí ministerstva zemědělství.