Nevíce zásahů má v posledních letech v Moravském krasu na Blanensku, kde je jedenáct stovek jeskyní. Jedná se o nejrozsáhlejší krasovou oblast na našem území. Při zásazích úzce spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému. Před časem zasahovala například v hlubinách jeskyně Nová Drátenická u Křtin, kde uvolněný kámen zavalil jeskyňáři nohu. Jeho záchrana v nepřístupném terénu zabrala šest hodin. „Speleolog se nacházel v hloubi jeskyně několik stovek metrů od vchodu, už samotná přístupová cesta k němu byla komplikovaná," popsal tehdejší zásah mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

V republice fungují dvě stanice speleologických záchranářů, kterých je třicet. Jedna z nich je v Rudici na Blanensku. Podle jejich náčelníka Romana Šebely byla prvotně určená pro záchranu speleologů. V jeskyních však v minulosti pomáhala i zraněným turistům. „Jsme amatéři s profesionálním přístupem. Říkalo se, že jeskyňáře může zachránit zase jen jeskyňář. Platí to i dodnes. Avšak velice spolupracujeme s hasičským záchranným sborem a místními dobrovolnými hasiči. Cvičíme členy jeho jednotek. Při zásahu vyjíždějí do terénu jako první s vybavením a materiálem. Chystají zázemí a přístupové cesty,“ uvedl Šebela.

Zalévání pitnou vodou je teď v některých obcích na Blanensku zakázané. Ilustrační foto.
Zákaz pro domácnosti: obce na Blanensku nesmí zalévat a napouštět bazény

Prostředí jeskyní je podle něj velmi specifické s řadou nástrah. Záchranná akce se z několika hodin může protáhnout klidně i na několik dní. „Pro spoustu lidi je projít jen samotnou jeskyní v podzemí docela velký výkon. Záchranáři se tam pohybují ve stísněných prostorách, ty se musí často rozšiřovat. S nosítky je kolikrát potřeba překonávat traverzy nad propastmi,“ vysvětlil.

Při zmíněném zásahu v jeskyni nedaleko Křtin na Blanensku museli záchranáři ke zraněnému muži nejprve dostat stan pro zajištění tepelného komfortu. Dále pak radiostanici pro komunikaci v podzemí, ventilátor vzduchu a další vybavení. První pomoc mu poskytl lékař speleologické záchranné služby, který u něj byl po celou dobu, než se dalším záchranářům podařilo vyřešit problém s velkým kamenem. „Kamenný blok nejprve zajistili stabilizační sadou, která se používá i při výkopech nebo stavbách. Pak už muže mohli vyprostit," doplnil Mikoška.

Mosty, tunely, podchody, skalní svahy. Práce na modernizaci železničního koridoru mezi Brnem a Blanskem za šest miliard korun postupují podle harmonogramu.
FOTO: Nad trať vysunou nové mosty. U Adamova a také v Blansku

Při tehdejší zásahu speleologičtí záchranáři poprvé v ostré akci použili komunikační zařízení Nikola, které vyvinuli francouzští jeskynní záchranáři. Speciální technika umožňuje bezdrátové spojení ve skalním masivu. Až do hloubky dvanácti set metrů. „Dokážu si její použití představit i při neštěstí při kopání studní,“ řekl před časem velitel hasičů-lezců ze základny Lidická v Brně Jiří Buček.

V uplynulé dekádě speleologičtí záchranáři zasahovali na více než desítce míst. Většinou se jednalo o Moravský kras. V Rudici letos na podzim uspořádají setkání s kolegy z pětadvaceti zemí. Přijede na něj více než sto jeskynních záchranářů. „Bude to o výměně zkušeností ohledně techniky, zdravotnictví, speleopotápění a materiálu. S praktickými ukázkami v terénu,“ upřesnil Roman Šebela.

Zásahy speleologické záchranné služby

Lidomorna, Holštejn – leden 2021

Ostrov u Macochy – říjen 2019

Lidomorna, Moravský kras – červenec 2018

Nová Drátenická, Křtiny – březen 2017

Nový Lopač, Moravský kras – listopad 2016

Lipovecká ventarola, Moravský kras – leden 2016

Kostelík, Moravský kras – listopad 2013