Ne řekli Šebrovští solární elektrárně už vloni v listopadu. Přesto není stále rozhodnuto. Společnost Papeno, která chce elektrárnu v obci stavět, totiž přišla s atraktivnější nabídkou. Bouřlivé diskuse se tak znovu otvírají. Definitivně rozhodnou lidé v březnovém referendu.

Sedmnáct hektarů. Tak velkou plochu měla solární elektrárna zabrat. Protesty lidí ze Šebrova i Svaté Kateřiny však plán zatrhly. „Nyní přišla firma Papeno s tím, že plochu zmenší na osm hektarů. Také zvýšila příspěvky. Původně nám měla společnost platit milion korun ročně. Teď navrhuje, že do obecní pokladny pošle předem dvacet milionů najednou,“ řekl starosta Šebrova–Kateřiny Jiří Nechvíle. Fotovoltaická elektrárna je tak znovu ve hře. Záleží ještě na tom, jestli zastupitelé schválí nový územní plán.

Peníze by radní využili třeba na stavbu tělocvičny. Ta je v Šebrově potřeba. „U školy tělocvična není a děti musí cvičit na chodbách,“ přiblížil starosta. Podle něj ale budou mít poslední slovo obyvatelé obce. Svůj názor vysloví třináctého března v referendu.

Solární elektrárna by měla stát v lokalitě Na Dílech. Ta se nachází v kopci nad obecním úřadem. Podle starosty je dostatečně vzdálena od obydlených domů. „Bude ale vidět z okna čtyř domů, které stojí asi sto metrů daleko,“ upřesnil Nechvíle.

Proč vedení společnosti Papeno nabízí nové výhody, není jasné. Odmítlo totiž o situaci v Šebrově mluvit. „Nebudeme to komentovat,“ sdělil majitel Pavel Novák.

Kvůli záměru stavby elektrárny vzniklo v Šebrově–Kateřině občanské sdružení. Jeho členové jsou proti stavbě. „V blízkosti plánované elektrárny stojí nové domy. Toto dílo by navíc mělo vzniknout na jižním svahu, kam se chodí často procházet děti ze školy nebo lidé se psy. Je odsud dokonce vidět na Nový hrad,“ popsal Alois Drtil ze Šebrova. Ten upozornil také na to, že životnost solární elektrárny je dvacet let. Podobné stavby by se podle něj neměly sázet do krásné přírody. „Kamarád umisťuje solární elektrárny, a to tak, aby je schoval. Dělá je třeba v budovách bývalých kravínů a vepřínů,“ podotkl.

V minulosti uspořádali členové občanského sdružení akci, při níž posbírali čtyři sta devadesát pět podpisů. „Z toho pro elektrárnu bylo dvacet čtyři lidí a proti čtyři sta sedmdesát jedna,“ sdělil další z členů sdružení Luděk Rychtar.

Šebrovští nejsou na Blanensku jediní, kteří stavbu fotovoltaické elektrárny zvažují. Podle vedoucího odboru životního prostředí v Blansku Pavla Konečného jsou v jednání také Blansko, Ráječko či Olomučany. „Sluneční elektrárny totiž nyní dotuje státní rozpočet. Z hlediska životního prostředí proti nim nelze nic namítat. Ruší však pohled na krajinu,“ uvedl Konečný s tím, že ministři je nechtějí vidět na kvalitní půdě. Zapovězena je slunečním panelům půda bonity 1 a 2. Travnatý podklad mezi panely si dokonce vyžaduje údržbu. „Trávu musí majitelé posekat nebo tam poslat ovce. Pokud by tam vyrostly plevely, hrozí jejich rozšíření na sousední pozemky,“ upozornil Konečný.