Kvůli hnízdění vzácného dravce sokola stěhovavého bude nepřístupná přibližně tři následující měsíce. „Oproti minulosti zatím necháváme otevřenou cestu k jeskyni Kostelík poblíž Býčí skály. Turisté se v této části krasu chovají ohleduplněji než v minulosti. O hnízdění sokolů mají více informací a většina z nich ho respektuje,“ řekl Deníku v pátek odpoledne strážce ochrany přírody Radovan Mezera.

Jak doplnil, pokud to nebude nezbytně nutné, uzavřené plochy v okolí hnízdiště zatím rozšiřovat nebudou.  „Nemůžeme ale vyloučit, že k porušování omezení nebude docházet. Během hnízdění budeme proto této lokalitě věnovat zvýšenou pozornost," poukázal Mezera.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

V minulosti už u Býčí skály strážci nachytali neukázněné turisty, kteří se k sokolímu hnízdu ve skalách snažili dostat pomocí dronu. Další pak šli za pásky a lesem vystoupali až na okraj skalního převisu. Tento prostor nyní monitorují i fotopasti.

Podle Reného Bedana, který dravce v Moravském krasu dlouhodobě monitoruje, už letos na tradičních místech zaznamenal tři aktivní páry sokolů. Kromě blízkosti Býčí skály dravci létají také v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. „Všechny páry jsou v takzvaném toku a jsou velmi aktivní. Zatím registruji tři. Na přelomu března a dubna už bude jasno, kde zahnízdí a zasednou na vejcích. Zatím to vypadá, že na stejných místech jako v minulých letech,“ uvedl Bedan.

Trhání medvědího česneku je fenomén. Lidé jej ovšem provozují i přírodních rezervacích, kde je tato činnost přísně zakázána.
Medvědí česnek na Blanensku: Trhání může škodit přírodě či přivodit otravu

Deníku podobně jako v minulosti poskytl aktuální a jedinečné fotky dravců, kteří se pozvolna chystají na hnízdění. To loni v Moravském krasu dopadlo bohužel bídně. Ani jedno z několika mláďat nepřežilo. „V přírodě to není nic neobvyklého. Stává se to i v lokalitách, kde je mnohem větší populace sokolů stěhovavých,“ dodal odborník.

Právě Moravský kras se v posledních letech stal pravidelným hnízdištěm ohrožených sokolů stěhovavých. V této lokalitě zahnízdili v roce 2016 bezmála po půl století. Vyvedli tehdy tři mláďata. O rok později měly dva páry celkem pět mláďat a následující rok osm. V roce 2019 pak ze sedmi mladých sokolů přežili jen tři. Zbývající ulovil výr velký.

V Moravském krasu na Blanensku jsou nyní pozorovány tři páry sokolů stěhovavých, které se chystají zahnízdit.V Moravském krasu na Blanensku jsou nyní pozorovány tři páry sokolů stěhovavých, které se chystají zahnízdit.Zdroj: Se souhlasem Reného Bedana

O rok později opustilo dvě hnízda v krasu pět sokolích mláďat. Následující rok vylétlo od Býčí skály jedno mládě a z druhého hnízda pak tři. Předloni to bylo celkem pět mláďat. Loni však vyšlo hnízdění dravců naprázdno. Mladé sokoly totiž v rezervaci Vývěry Punkvy postupně odlovil výr velký a nakrmil s nimi svá mláďata. Třetí hnízdo u jeskyně Býčí skála vyšlo také naprázdno. Dvě ze čtyř vajec s nenarozenými mláďaty našli ochránci pod hnízdem na zemi. Další dvě vystydlá v hnízdě.Hnízdění sokola stěhovavého mapuje René Bedan na webu https://sokolmk.webnode.cz.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záchrana z lanovky Macocha, hasiči testovali pomoc ve výšce mezi skálami

Zdroj: Deník/Jan Charvát