Přišly bouřky a hlavně neskutečný liják. Takový, kterému se říká přívalový déšť a vyznačuje se tím, že na malém prostoru spadne obrovské množství vody. Koryta řek, rybníky, nádrže ani půda nemají šanci ji pobrat. „Přišel čtrnáct kilometrů vysoký mrak, který se vypršel na jednom místě. Za pětačtyřicet minut zde spadlo sto jednasedmdesát milimetrů srážek na metr čtvereční. To je u nás čtvrtina běžného ročního průměru. Meteorologové tehdy říkali, že na celém území Evropy se něco takového stane za rok tak třikrát, ale téměř vždy mimo obydlené oblasti," přibližuje rozměry bleskové povodně tehdejší starosta Olešnice Zdeněk Peša, který město vede i dnes. Na povodeň se tak lidé neměli šanci nijak připravit.

Za deset let technologie značně pokročily. Dnes například radary přesně v pětiminutových intervalech zaznamenávají postup srážek, což každý může v intervalu deseti až patnácti minut sledovat na internetu, třeba přímo ve svém mobilním telefonu. Podle Milana Šálka z brněnského pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu by ale i v dnešní době v případě tak náhlé povodně bylo včasné varování problémem. „Vydáváme varování například před bouřkami a možností přívalových dešťů. Předpovědět dostatečně dopředu, kam přesně padne takový příval vody jako před deseti lety na Olešnicko, bychom ale asi ani dnes nezvládli," říká Šálek.

Boj o život

Voda tehdy brala vše, co jí přišlo do cesty, a zanechala po sobě obrovskou spoušť. Někteří bojovali o holý život. Dvě ženy tento boj prohrály – v Crhově vodní příval odnesl sedmašedesátiletou důchodkyni, v Hodoníně u Kunštátu o rok mladší ženu, která tam byla na chatě. Obě byly nalezené mrtvé až další den.

„Když tehdy začalo pršet, zrovna jsem jel od Poličky. Vůbec to nevypadalo nebezpečně. Přílivová vlna, která pak přišla, byla strašná. Voda vytrhala asfalt ze silnic, auta plavala," vzpomíná s odstupem deseti let dvaapadesátiletý Zdeněk Stejskal z Crhova.

Vzpomínat na tehdejší události se bude také tuto neděli. „Připomeneme si je přesně v den desátého výročí této bleskové povodně," říká olešnický starosta.

Do Olešnice jsou na neděli pozváni nejen lidé, jež velká voda nějak zasáhla, ale také ti, kteří pomáhali odstraňovat její následky, tehdejší zástupci obcí, kraje a další. Program začne v jedenáct hodin mší svatou s žehnáním nových božích muk. Ta stojí na pláních mezi Olešnicí a Kněževsí, zhruba v místech, odkud se voda na postižené obce začala tehdy před deseti lety valit. Boží muka jsou zasvěcena svatým Floriánovi, Janu Nepomuckému, Agátě a Barboře a mají zpodobňovat čtyři základní živly – vodu, oheň, vzduch, zemi. „Chceme, aby boží muka připomínala povodeň i v době, kdy už nebudou žít pamětníci," říká Peša.

Příchozí si budou moct prohlédnout také výstavu fotografií nazvanou Ve stopách velké vody a odpoledne posedět při hudbě u hasičské zbrojnice. Na druhou hodinou odpolední je naplánováno slavnostní předání opravené hasičské zbrojnice olešnickým hasičům. Povodeň hasičárnu také notně poničila. „Tehdy jsme z ní na poslední chvíli stihli jen vyjet s auty. Pak už byla všude voda," vybavuje si velitel zásahové jednotky olešnických hasičů Kamil Holek. Právě hasiči patří podle Peši mezi ty, kteří si poděkování obzvlášť zaslouží. „V hasičské zbrojnici mají nyní novou šatnu, dílnu, podlahy v garážích, omítku a tak dále," dodává olešnický starosta.

Živel v roce 2002 nejvíc postihl Crhov, kde voda vytopila polovinu z asi šedesáti domů a některé vážně poškodila. Desetimilionové škody však sčítali i v Olešnici, Hodoníně u Kunštátu, Zbraslavci, Sychotíně. V těchto obcích dvacet dní trval stav nebezpečí. Některé domy musely být zbourány, byly zničené silnice, pole, zahrady, mosty. Díky pomoci řady dobrovolníků a rychlému přísunu státních i krajských peněz se v podstatě vše podařilo za několik měsíců dát do pořádku. Zůstaly jen vzpomínky. Které zhmotňují nová boží muka.

CELÉ TÉMA O POVODNI VČETNĚ ROZHOVORŮ S TEHDEJŠÍM STAROSTOU A VELITELEM OLEŠNICKÝCH HASIČŮ ČTĚTE V SOBOTNÍM VYDÁNÍ BLANENSKÉHO DENÍKU ROVNOST