Na houby a fotografovat tam často chodil Petr Stříbrcký, který v těchto místech i rád fotografoval. „Je to smutný pohled. Na druhou stranu jsou na holinách už vysázené nové stromky a skladba budoucího lesa je daleko pestřejší. Viděl jsem tam nově hlavně listnáče, ale také borovice s modříny. Část ploch zarostla nálety a trávou. Je tam více ptáků, hmyzu i motýlů. Bude to trvat déle, ale věřím, že se les znovu obnoví,“ řekl Deníku muž.

Podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové, je situaci po kůrovcovém kalamitě na jihu Moravy nejhorší v okolí Černé Hory na Blanensku a Bučovic na Vyškovsku. Státní podnik v kraji spravuje polovinu lesních porostů. „V Jihomoravském kraji už kalamita po několika letech téměř odezněla. Naším hlavním úkolem je nyní rychlá obnova porostů. Loňský objem naší těžby v tomto regionu byl téměř 1,9 milionu kubíků dřeva. Z toho asi dvě třetiny kůrovcové těžby a 150 tisíc kubíků dřeva šlo na vrub vichřici,“ upřesnila Jouklová s tím, že letos počítají s těžbou asi 1,3 milionu kubíků.

Zdroj: Flop

Velký vliv na kalamitu měl souběh několika suchých a extrémně teplých let. Deficit srážek se prohluboval už od roku 2014. „Při takovém počasí kůrovec zrychluje vývoj a je mnohem méně času na zpracování napadených stromů. Stromy navíc velmi oslabilo sucho, takže pak stejné množství kůrovců zlikviduje více stromů,“ doplnila Jouklová.

Deset milionů sazenic

Na jihu Moravy evidovaly Lesy ČR na začátku letošního roku 4 827 hektarů holin. Lesníci tam chtějí na bezmála 1 800 hektarech vysadit přes deset milionů sazenic. S přirozenou obnovou lesa počítají na 275 hektarech. Až sedmdesát procent nové výsadby tvoří listnaté stromy. V nižších polohách dominuje dub a ve středních pak dub.

Obnova lesů pokračuje také na Drahanské vrchovině ve vojenském újezdu Březina na Vyškovsku, které spravují Vojenské lesy a statky. Kůrovcová kalamita tam podle mluvčího Jana Sotony kulminovala před třemi lety. „V lesích, které spravujeme na Moravě, jsme zvolili strategii bleskové obnovy. Abychom minimalizovali dopady kůrovcové kalamity na rozmanitost přírodních systémů. Ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku již byly lesy obnoveny. Na Drahanské vrchovině jejich obnova vrcholí letos. Zalesnění holin tam chceme dokončit příští rok,“ upřesnil Sotona.

Na jihu Moravy plánují letos vysadit před tři miliony nových stromů. Ve výsadbě opět převládají listnaté stromy. Část holin nechávají lesníci zarůst přirozenou cestou bez zásahů. Situace se postupně se postupně zlepšuje také v lesích na sever od Brna, kde hospodaří Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Tam chtějí na jaře vysadit 350 tisíc stromků. „Půjde především o listnáče, tedy zejména o duby, buky a javory. Z jehličnanů pak o douglasku, která se v našich lesích osvědčila po několik dekád, dále pak zejména modřín. Namísto toho redukujeme smrk," uvedl za podnik Lumír Dobrovolný.

Málo vody v krajině

Lesníci nové sazenice vysadí ve směsích, aby do budoucna zabránili plošnému rozpadu porostů. Větší prostor dají přirozené obnově holin. Podle lesníka Petra Horáčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky je kůrovcová kalamita jen špičkou ledovce. Za hlavní problém označil sucho a nedostatek vody v krajině. Stromy jsou oslabené, usychají a odumírají kvůli nedostatku vláhy. Pak je ve velkém dorazí kůrovec.

Za úbytkem vody stojí také hospodaření na polích i v lesích. „Zemědělci ve velkém pěstují kukuřici nebo řepku. Tedy plodiny, které v krajině vodu nezadrží a ani ji neochladí. Otázka by měla znít, jak negativně jeden hektar pole ovlivní sousední hektar lesa. Problémem je také druhová pestrost stromů v lesích obhospodařovaných státem,“ řekl před časem Deníku Horáček.

Nejdůležitější je podle něj zadržet co nejvíce vody v krajině a změnit systém hospodaření na polích a v lesích.