Původně pěvecko-čtenářský spolek, který si dal do vínku probouzet české národní uvědomění v blanenském okolí, vznikl z iniciativy lékaře Jindřicha Wankela v roce 1862. Wankel svoji myšlenku uskutečnil za přispění několika přátel ze Salmových železáren. Založením spolku Rastislav uctili památku zakladatele Velkomoravské říše a příchod Cyrila s Metodějem na Moravu.
Návrh pro spolkový prapor vytvořil mnohaletý přítel Wanklovy rodiny, malíř Josef Mánes. Zde začíná příběh Smíšeného pěveckého sboru Rastislav. Po roce 1868 se velikost pěveckého sboru ustaluje na padesáti šedesáti členech. Tuto členskou základnu si sbor udržuje až do začátku první světové války.
close
zoom_in
Po první světové válce vzniká 28. 10. 1918 samostatná Československá republika. Převratnost jejího vzniku na krátkou dobu odsunula zájem společnosti o spolek. Proto se výbor Rastislava usnesl, že spolek rozpustí. K tomu došlo 8. 4. 1920. Prapor je předán prvně sokolské organizaci, aby byl posléze uchován v Moravském zemském muzeu Brno.
V letech 1920 až 1969 působí v Blansku více sborů. Sbor Sokol Blansko, sbor Lumír. Působí zde také sbor Atletického fotbalového klubu Blansko. V protektorátu je činnost sborů zakázána, v Blansku působí jen estrádní uskupení Klubko a Blanenské trio. Po válce se vyskytuje několik marných pokusů o udržení dlouhodobějšího pěveckého uskupení. Až v roce 1959 je založen sbor Mladý Dimitrovec. V roce 1965 dochází k jeho rozpadu.
V roce 1965 Blanenští zakládají při Závodním klubu ČKD Blansko Mužský pěvecký sbor ZK ROH ČKD Blansko. Sbor má třicet členů a zaměřuje se na tvorbu českých klasiků. S kvalitně nastudovaným i umělecky hodnotným programem sklízí tento sbor řadu ocenění nejen doma, ale i v zahraničí (Rakousko, Polsko, Bulharsko, východní Německo). Skupina členů Mužského pěveckého sboru prosazuje, od roku 1969, přijetí původního názvu, což se nakonec podařilo a sbor se oficiálně opět nazývá Rastislav.
close
zoom_in
V roce 1970 je soubor doplněn o ženskou složku na Smíšený pěvecký sbor Rastislav ZK ČKD Blansko. Nový umělecký vedoucí a dirigent profesor Karel Hradil podstatně rozšiřuje a zkvalitňuje repertoár sboru, který se stává nedílnou součástí regionálního kulturního života. Zvyšující se umělecká úroveň otevírá sboru dveře i do zahraničí. Na koncertech v Rakousku, východním Německu, Polsku, Bulharsku a Maďarsku přednáší publiku průřez českou vokální tvorbou a též skladby světových klasiků.
Sbor se zapojuje aktivně do činnosti Unie českých pěveckých sborů. Od roku 1975 se Rastislav pravidelně zúčastňuje soutěží Písní přátelství. Přes její politicko-ideový podtext je tato soutěž neoficiálním měřením kvalit pěveckých sborů v českých zemích. V letech 1977 a 1979 zde získává blanenský Rastislav bronzové medaile a v roce 1982 medaili stříbrnou.
Dokončení příště
PAVEL SVOBODA
