„Nedá se tudy projít. Nevidomí potřebují pevný bod, tím může být i stěna domu. U květinářství je však zaskládaná,“ přiblížil Milan Peterka, který téměř nevidí a je nucený touto cestou procházet každý den. Překážek na nevidomé však číhá na Blanensku mnohem víc.

Když se jednou snažil Peterka prokličkovat mezi květinářstvím a sloupy, omylem šlápnul do květináče. „Prodavačka na mě chtěla volat strážníky. Bez problémů se nedá projít ani druhá strana náměstí, od klubu důchodců k zámku. Tam zase narážíme do reklamních cedulí,“ popsal Peterka s tím, že reklama hostince stojí u zdi a cedule od zverimexu zase opodál na druhé straně chodníku. Nevidomým nezbývá než se pokusit prokličkovat.

Situace u květinářství v centru Blanska nevidomé trápí opakovaně. „Přesto, že jsme tento problém řešili s vedením města, a to zakročilo, cesta u květinářství byla volná jen krátce. Nevidomí, vozíčkáři a maminky s kočárky se tam nyní opět nedostanou,“ řekla Marie Reková ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Blansko.

Její slova potvrdil starosta Blanska Lubomír Toufar. „Řešili jsme to už několikrát. Květináři mohou své zboží vystavit na chodníku, ale tak, aby se dalo kolem projít. Pokud toto pravidlo porušují, někoho tam z úřadu pošleme,“ sdělil starosta.

Vyjádření majitelky květinářství Helenka se nepodařilo redakci získat.

Vodicí linie

Nejčastější překážkou pro lidi, kteří nevidí, jsou podle Rekové reklamní cedule. „Přitom stačí tyto reklamy postavit kousek od zdi, aby měli nevidomí vodicí linii,“ radí žena.

Dalším problémem jsou sloupy veřejného osvětlení, které někdy stojí přímo v chodníku. Rarita je třeba přechod pro chodce u blanenského gymnázia. Zebru tam sice protíná vodicí linie pro slepce, podle Rekové však ústí přímo do sloupu, který přechod osvětluje. Spousta nevidomých tam již narazila. „Pro lidi se zbytky zraku je těžké zdolat i schodiště v některých tmavých domech. První a poslední schod má být označený reflexním pruhem, což je málokde,“ tvrdí Reková.

Snadné nemají nevidomí ani cestování. Na autobusových nádražích v Blansku i v Boskovicích lidé se špatným zrakem nepřečtou malá písmena na informačním panelu. Ten je navíc nevhodně umístěný, a to vpředu v horní části okna, a pak na boku autobusu. Slabozrací vidí totiž jen to, co je v úrovni jejich očí.

Speciální tlačítka

Situace se má alespoň trochu zlepšit. „Slabozrakým vycházíme maximálně vstříc. Na přední i na boční části autobusu jsou dvojnásobně větší informační tabule, než kde jinde. Jde o největší velikost, jaká se používá. Letos dokonce na Blanensku přibudou nové autobusy, kde budou speciální tlačítka. Když je cestující zmáčkne, ohlásí mu, kam přesně autobus jede,“ uvedl Květoslav Havlík ze společnosti Kordis.

Podle slabozrakých pomůže i jen to, když řidiči vloží za dveře velký papír s nápisem cílové stanice. Musí však být v úrovni očí cestujících.

Slepci bojují také se vstupem do budovy, kde jejich organizace sídlí. „Dům sdílíme s mateřským centrem. Hodně lidem dělá problém projít chodbu, kde maminky nechávají stát kočárky po obou stranách,“ upozornila Reková.

Maminky většinou nechávají jednu stranu v chodbě volnou. „Občas se jich ale zřejmě sejde víc, nemají kam kočárky dát, tak je nechají i na druhé straně u okna. Já je tam ještě neviděla, upozorním ale maminky, aby na to dávaly pozor,“ slíbila vedoucí mateřského centra Matýsek Monika Kubová.