Ve středu před polednem ji před začátkem rozsáhlé rekonstrukce více než půl kilometrového tunelu svěcenou vodou pokropil blanenský farář Jiří Kaňa. „Podobnou sošku jsme umístili při ražbě u tunelu na čtvrtém železničním koridoru na trati Benešov u Prahy – České Budějovice. Vyrobil je řezbář Jaroslav Mieres ze slovenské Žiliny,“ řekl na místě Deníku Tomáš Just ze společnosti OHLA ŽS.

První soška svaté Barbory z dílny žilinského řezbáře žehnala před třemi lety ražbě tunelu pod vrchem Deboreč u Ješetic. Druhá je vyrobená z lipového dřeva. Ručně vyřezávaná a povrchově upravená. „Aby vynikly hlavní rysy jako jsou kalich, věž. Jsem rád, že jsem měl při zadání volnou ruku. Podmínkou byly jen rozměry, dodržení symbolů a termín dodání,“ uvedl Jaroslav Mieres.

Právě termín dokončení práce, byl ale podle jeho slov pro něj problematický. „Řekl jsem, Barborko, je to na tobě, starej se. Víš, že lidé, kteří tam půjdou pracovat, potřebují cítit tvoji ochranu. A začaly se dít věci,“ pousmál se řezbář.

Nejdřív si připravil několik skic. Ukázal je svým pěti dětem a manželce. Tajně doufal, že si vyberou nákres svaté Barbory, který byl i jeho favoritem. „Shodli jsme se. Další práce už byla na mě. Vybral jsem si suché dřevo a nabrousil dláta. Důležité pro mě bylo zachytit myšlenku. Jednou rukou symbolizuje svatá Barbora spojení s Bohem a druhou rukou chrání stavbu, věž. Před nepřízní zahalí vše pod svůj plášť. A kdyby bylo potřeba, použije i meč. A to, že to nebude mít jednoduché, je vyjádřené korunou na hlavě, která má tvar věže. Té, ve které byla svatá Barbora vězněná,“ popsal výrobu sošky Jaroslav Mieres.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich předal ve středu při generální audienci papeži Františkovi kříž vyrobený z trámů poničeného novoveského kostela.
Dar pro papeže: kříž z trámů kostela, který na jihu Moravy zničilo tornádo

Rekonstrukce blanenského tunelu číslo 8/2 je součástí rozsáhlé rekonstrukce železničního koridoru mezi Brnem a Blanskem za přibližně šest miliard korun. Má průměr necelých osm metrů a je dlouhý přes 556 metrů. Leží v katastru obce Olomučany. Průzkumnou štolu začali dělníci razit v roce 1988, ražba samotného tunelu pak začala prstencovou metodou v únoru 1990. Do provozu ho železničáři uvedli 19. listopadu 1992.

Z devíti nyní rekonstruovaných tunelů je nejmladší a vlaky skrz něj přestaly jezdit letos v září. „Při rekonstrukci musíme v tunelu zajistit vodotěsnost stěn. Není izolovaný a jeho profil neumožňuje vložení další vrstvy. Demontujeme proto původní ostění a tunel musíme rozšířit. Nové ostění bude širší asi o půl metru. Instalujeme hydroizolační vrstvu a ni přijde ocelová forma s hladkým betonem s kabelovody a drenážemi,“ popsal rozsah prací Tomáš Just.

Při postupné ražbě ve skalním masivu se dělníci nevyhnout také trhacím pracím, na které se nyní vyřizují povolení. „Z devíti rekonstruovaných tunelů na trase Brno – Blansko je u tohoto tunelu jednoznačně největší objem prací, hlavně bouracích. U ostatních se jedná vesměs o sanační a doplňkové práce s využitím původního profilu tunelu,“ dodal Just.