Tomu jde z výřadu hřmotné zemědělské techniky hlava kolem. Troubení, startování, zápach spáleného paliva. A těch barev. Tátovi hlásí, že se mu líbí všechny traktory. „Do kabiny ale radši nepolezeme. Je schopný nastartovat i bez klíčků,“ vtipkuje muž a ztrácí se v davu příchozích.

Kabiny, sedačky a vlečky traktorů však nejsou ve slunečném odpoledni jen v obležení dětí. Volantem kroutí také dospělí. „Je to kolos. Respekt. Do kabiny traktoru jsem si zkusmo vlezl, ale na silnici bych s ním určitě nevyjel. Měl bych strach,“ říká Stanislav Lébl, který na rajhradickou traktoriádu přijel z nedalekých Moutnic. „No, už bys ani nemohl, měl jsi pivo,“ směje se jeho přítelkyně Jana. Dvojice si podle svých slov udělala v sobotu pěkný výlet za přáteli.

Traktoriádu pořádají Rajhradičtí pošesté a podle Tomáš Hájka je postavená právě na setkání místních i přespolních, které spojuje práce se zemědělskou technikou. „Tatínci a dědové se pochlubí stroji, se kterými pracují na polích. Vymění si zkušenosti. Přijdou celé rodiny, je to o přátelském setkání. Děti si zakroutí volantem, zatroubí. Místní spolky pak soutěží ve vaření guláše. Traktoriádou žije prakticky celá vesnice,“ říká za pořadatele akce Tomáš Hájek.

Příchozí v sobotu obdivují také nablýskaný stroj New Holland TD65 pana Václava z Rajhradic. Tříválec o výkonu pětašedesáti koní. „Pracujeme s ním na záhumencích. Při dělání sena pro koně. Pro mě je to hobby, ne práce. Sena bez techniky si ještě moc dobře pamatuji. Hlavně moje ruce. Teď je to v podstatě brnkačka. Jen se nesmí s traktorem trefit kámen nebo zatlučená trubka nějakého dobráka, který si vyhraničil svůj kousek pozemku,“ vysvětluje muž.

Po třetí hodině odpoledne startuje z fotbalového hřiště spanilá traktorová jízda. Kolonu čeká přibližně šestikilometrová pouť vesnicí. Podle Hájka dorazila více než čtyřicítka strojů. Z toho je většina místních, ale nechybí ani traktory ze sousedních Rebešovic, Vojkovic, Popovic nebo Rajhradu. Motor na historickém traktoru nahazuje také Michal Málek z Rajhradic. „Je to veterán z roku 1962. Rakouský stroj Steyr 188. Mám ho asi tři roky. Je to dělník. Sice už jen na lehkou práci, ale spolehlivý. Na sena nebo mulčování výborný pomocník. Neboří se, nic neujezdí,“ poplácává muž bezmála šedesát let starý stroj po kapotě.

Dodává, že s traktorem a vlečkou jezdil už v deseti letech. „Ale to byla úplně jiná doba. Na vesnici se na to navíc tak nehledělo. A hlavně nebyl takový provoz jako dnes,“ dodává a společně se synem vyrážejí na spanilou jízdu Rajhradicemi.