Při gladiátorských zápasech se letos nebude tajit dech návštěvníkům keltského skanzenu Isarno. Neuvidí ani keltskořímskou bitvu a nevychutnají si hudbu na tradičním festivalu Beltain. Letovický skanzen totiž tuto sezonu své brány vůbec neotevře. Hrozí i to, že všechny stavby se zemí srovnají buldozery. To vše kvůli stále nedořešeným majetkoprávním vztahům.

Vedení Letovic vyjednává se zakladateli skanzenu přes dva měsíce. Bez výsledku. „Skanzen Isarno tak bohužel v letošní sezoně otevřen nebude, což je škoda. Láká do města turisty, upozorňujeme na něj také ve všech propagačních materiálech,“ uvedl starosta Letovic Vladimír Stejskal.

Skanzen se rozkládá na pozemcích v bývalém lomu, které patří městu. To je pronajalo Simoně Hruškové na padesát let na postavení keltské osady. Problémy nastaly poté, co Hrušková pro zaneprázdněnost vedení skanzenu vzdala. Smlouvu by ráda přepsala na spoluzakladatele Aleše Olesova. Radní ale váhají, komu pozemky nakonec pronajmou. „Zatímco zpočátku se vše ve skanzenu vyvíjelo dobře, v poslední době tam přístřešky spíš chátrají. Jejich stavitelé navíc v minulosti porušili smlouvu s městem,“ zdůvodnil místostarosta města Radek Procházka.

Jsou i další zájemci

Na radnici tak v těchto dnech zvoní telefony a na pronájem skanzenu se ptají další zájemci. „Informovalo se jich asi pět. Zatím ale netuším, co by chtěli v lomu vytvořit. My chceme upřednostnit opět keltský skanzen,“ řekl starosta Stejskal. Podle něj je dosud ve hře i spoluzakladatel skanzenu Olesov. Pokud by rada města hlasovala v jeho neprospěch, podle smlouvy by měl s Hruškovou všechny stavby z Isarna odstranit. Jestli to neudělá, má vedení města podle místostarosty Procházky několik možností. „Buď bychom museli přístřešky odstranit sami, nebo by je mohli zakladatelé skanzenu na nás převést. Právě to, že na našem pozemku stojí cizí stavby, nás teď nejvíc pálí,“ dodal Procházka. Co bude dál, by mělo být jasné na konci května, kdy se znovu sejde rada města.

Aleš Olesov již dříve sdělil, že by chtěl skanzen vést dál. „O to, aby Simona Hrušková smlouvu přepsala na mě, jsme žádali město už loni na jaře. Pokud se nedohodneme, budeme muset přizvat buldozer,“ řekl před pár týdny s tím, že kromě sezony je ohroženo i deset nových staveb s ubytováním, které plánoval. Včera se Olesova redakci nepodařilo kontaktovat.

Historie skanzenu se začala psát před třinácti lety. V bývalém lomu podle Olesova dříve bylo odpadiště sutin. Nyní tam stojí devět příbytků jako vystřižených z laténské doby železa. Dvě stavby připomínají halštatskou dobu. Podle Olesova archeologové zmiňují letovický skanzen v cizí odborné literatuře „Stavěli jsme jej přes deset let, je to naše dítě,“ podotkl. Domkům dává každý rok zabrat zima, jsou totiž ze dřeva, proutí a mazanice. Za dobu trvání podpořilo město skanzen granty v celkové výši asi osmdesát tisíc korun. Jinak provoz platí soukromníci ze svých kapes.

Keltských či slovanských skanzenů stojí v České republice více. Podle ředitele archeologického ústavu v Brně Miloše Čižmáře by si lidé takových areálů měli vážit. „Že skanzeny vznikají je dobře, protože trojrozměrnost laikům přiblíží život v dávné historii, tehdejší obydlí a výrobu úplně nejvíc,“ míní.