Zde jsem předpokládal, že jižní větev podzemního Křtinského potoka se spojuje s větví severní, a snažili jsme se dostat do podzemí prokopáváním několika malých jeskyněk, které se jevily jako malé komíny vedoucí do hledaných prostor. A. Ondra, který na mé pozvání zde konal ohledávání pomocí virgule, aniž věděl o mé domněnce o existenci severní podzemní větve Křtinského potoka, zde skutečně zachytil velké prostory protékané podzemními vodami. Ve skalním ostrohu je otvor, který bývá v zimě ojíněn…“ – tolik citované útržky profesora Karla Absolona.

Skalní ostroh v Křtinském údolí, který je popisován, nese název Salve – Vale. Je pojmenován podle nápisu na stěně, který v jednom směru vítá poutníky do Křtin a ve směru opačném se s nimi loučí. Význam, který tomuto místu Absolon dává, není bezpředmětný. Dodnes totiž nejsou známy podzemní cesty Křtinského potoka, ačkoliv je na tento krasový tok vázána řada významných a rozsáhlých jeskyní. Křtinský potok po několika kilometrech vyvěrá v závrtu Otevřená skála, avšak prostory vodou protékaných jeskyní jsou na proniknutí příliš těsné. Nejvýznamnější jeskyní v ponorové oblasti je Výpustek a také jeskyně Drátenická.

Vraťme se však k Salve – Vale. Většina badatelů se shodla, že skutečně někde pod skalním ostrohem se stéká jižní a severní větev Křtinského potoka. Nasvědčuje tomu i geologická dispozice, neboť v místě Salve – Vale je ostrý zákrut (meandr) Křtinského údolí a lze předpokládat, že právě v těchto místech, tedy na soutoku dvou zdrojnic, by mohl být začátek rozsáhlejšího systému chodeb. Dosud se však nikomu nepodařilo do podzemí proniknout. Velmi zajímavá je též skutečnost, že ve skalním ostrohu je otvor, který bývá v zimě ojíněn. To samozřejmě svědčí o tom, že za mrazivého počasí z otvoru vyvěrá teplejší vzduch, což je zpravidla důkazem existence jeskyní, ve kterých je po celý rok teplota kolem 8 stupňů nad nulou.

Mystické místo Salve – Vale dýchá historií i pravděpodobnou existencí tajemného neznáma. Snad se speleologům podaří najít cestu k podzemním prostorám protékaným vodami Křtinského potoka. Vývěry teplého vzduchu z jeskyní za mrazivého počasí nejsou v Moravském krasu ojedinělé. Kolik jeskyní bylo objeveno právě prokopáním místa odborně nazývaném „mastný flek“. Přesto se však tento fenomén objevuje v místech, kde se prozatím žádné jeskyně neobjevily a naopak tam, kde by člověk za mrazivého počasí předpokládal sloupec páry a roztopený sníh, nebylo zhola nic. Přesto zůstává mastný flek významným vodítkem pro speleology a stal se předmětem i odborných diskusí. Tento krasový přírodní jev bude tématem pro příští díl našeho seriálu.

PETR ZAJÍČEK