„Na základě doporučení garantů za oblast tepelného hospodářství města, radních Jana Nečase a Františka Havíře, rozhodla rada o zahájení přípravy na založení nové právnické osoby se stoprocentní účastí města, která bude soustavu od roku 2024 provozovat. Rada uložila oběma grantům připravit na nejbližší schůzi rady města věcný materiál k základním parametrům nové organizace,“ informovali na webu města blanenští úředníci.

Vše musí ještě schválit zastupitelstvo, které by o tom mohlo jednat už koncem února. Tento krok vítá blanenská opozice, která dosavadní model formou pronájmu externí firmě ZT energy dlouhodobě kritizovala. Tvrdila, že při předchozím výběrovém řízení na provozovatele městského vytápění se podmínky soutěže nepřenesly také do smluv.

Považuje to za netransparentní. „Centrální zásobování teplem plně v režii města považujeme dlouhodobě za jediné možné řešení. Odběratelům přinese transparentní cenu tepla. Město bude mít skutečný vliv na rozvoj a modernizaci soustavy. Toto je násobně důležité v současném velmi turbulentním prostředí trhu s energiemi, i za situace, kdy veškeré energetické systémy stojí nyní před velkými výzvami ve změnách jejich koncepce a musí projít modernizací i ideovými změnami,“ uvedl za opoziční Fórum Blansko zastupitel Jan Došek.

Maxijedlík Jaroslav Němec spořádal v pátek v sebranickém motorestu Zlatá studna kilo býčích žláz. Za necelé tři minuty.
Kilo býčích žláz za tři minuty: Maxijedlík se v Sebranicích bleskově najedl

Blanenské domácnosti napojené na městskou síť kotelen by za vytápění a ohřev teplé vody měly příští rok platit necelých čtrnáct set korun za gigajoul. V současnosti jsou to po turbulentních navýšeních v předchozích měsících necelé dva tisíce korun. „Za mě je současný stav neprůhledný. Nevíme, za kolik soukromá společnost nakupuje plyn a od koho. Jak tvoří výslednou cenu,“ řekl Deníku Rovnost nedávno předseda jednoho ze společenství bytových domů v blanenské ulici Salmova Roman Hromátka.

Ještě loni se přitom Blansko mezi okresními městy chlubilo nejnižší cenou tepla. Pak však přišel krach dodavatele plynu a razantní zdražení. A spojení ZT energy s blanenskou radnicí začalo drhnout. Podle tamních úředníků firma nedodávala dohodnuté podklady, které by skokové navýšení cen odůvodnily.

Blanenská opozice pak do vedení města tepala, že ceny pro domácnosti jsou vycucané z prstu a místní hodilo přes palubu. Poukazovala také na to, že město nemá nad vlastní sítí kotelen prakticky žádnou kontrolu. Na scénu nastoupili právníci i Energetický regulační úřad. Blansko ale nakonec z předčasného vypovězení nájemní smlouvy vycouvalo. Firma tvrdila, že smlouvy neporušila.

V současnosti je podle zástupců města na centrální síť kotelen napojená asi čtvrtina blanenských obyvatel a řada městských objektů. ZT energy platí za pronájem necelých šest milionů korun ročně.