Ženské špitání mezi trčícími štíhlými proutky. Nádech starých časů měl sobotní kurz pletení košíků. V prostorách Domu dětí a mládeže v Blansku si pletení košíků z pedigu vyzkoušelo jedenáct žen. Jejich ruce vedly rady lektorky Gabriely Žákové z Brna.

Devětatřicetiletá stavební inženýrka přišla pletení košíků na chuť před čtyřmi lety. „Také jsem navštěvovala různé kurzy. Bavilo mě to, tak jsem se rozvíjela dál. Pedig mě zaujal v tom, že je měkoučký. Je s ním jednodušší práce než s běžným proutím,“ popisuje Žáková výhody vzdušných kořenů ratanové palmy.

Proutí by musela několik dní namáčet a jeho kůru oloupat. Pedig stačí smočit na deset minut. „Když košík z pedigu nedopletu a uschne, můžu pokračovat zase za pár dní. Opět ho namočím a zase začnu pracovat,“ pokračuje lektorka, tohoto času na mateřské dovolené.

Proplétat může proutky tloušťky od jednoho milimetru do jednoho centimetru. „Ty nejtenčí se používají na miniatury, ty tlusté třeba i na nábytek. Na košíky používáme tady v Blansku dvoumilimetrové pedigy,“ říká Žáková. Ta pro začátečnice připravila dno košíku z překližky. Na to pak ženy pedig naplétají.

„Pedig se dá i barvit mořidly na dřevo. Pokud chceme mít košík zkombinovaný z několika barev, jednotlivé proutky nabarvíme barvou na textil,“ radí Žáková. Jeden menší košík z pedigu jednoduchého tvaru jí zabere zhruba dvě hodiny práce.

Žáková se dělí o své dovednosti na kurzech, dále vytváří košíky či zvonečky pro své blízké a přátele. „Je to moje hobby, stejně jako malování na hedvábí. Potom ještě se synem odléváme svíčky a mýdla,“ prozrazuje všestranná žena. Když objeví něco nového, hned to musí zkusit.
Na nevšedním kurzu se v Domě dětí a mládeže v sobotu objevila také Jarka Crhonková z Blanska.

„Šla jsem po městě a uviděla jsem letáček. Těšila jsem se sem jako malé děcko. Ruční práce mě totiž baví,“ usmívá se brunetka, které pod rukama vznikala dóza. „Pletu, ale ten tvar mi nějak nesedí. Je to napoprvé,“ podotýká s tím, že doma své dílo ozdobí sušenými květinami.