Připomíná místo, kde za války fungoval sběrný cikánský tábor pro moravské Romy. „Ona se hrozně bála psů, protože ji někdy kousl pes, měla na bradě jizvu. A když přijeli, a ti psi tam byli, tak ona s tou hrůzou hroznou se schovala. A čekala, až to všechno utichne,“ napsala ve vzpomínce na vězně číslo 3216 jedna z obyvatelek nedaleké Olešnice.

Šlo tehdy o osmileté děvčátko Boženu Jochovou, které panická hrůza ze psů zachránila život. Unikla totiž hromadnému transportu do koncentračního tábora. Pomocná kuchařka ji později odvedla do bezpečí do Olešnice. „Expozici jsme pojmenovali Tábor Hodonín u Kunštátu: Průsečík tragických osudů 1940–1950. Klíčovým tématem je období let 1942 až 1943, kdy na místě existoval takzvaný cikánský tábor. Fakticky plnil funkci koncentračního tábora,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Vizuální umělci Hynek Skoták z Vilémovic na Blanensku a Tereza Holá z Brna svými společnými land artovými díly zanechali nedávno na mezinárodních přehlídkách ve Francii výraznou stopu.
Umělci z jihu Moravy zaujali ve Francii. Podívejte se, co tam vytvořili z plastu

Větší část informačních panelů, fotografií a audiovizuální techniky je podle ní umístěná v novostavbě informačního centra památníku. Druhá pak ve zrekonstruované budově bývalého vězeňského baráku. Na stálou expozici uvolnilo ministerstvo kultury 3,5 milionu korun. Vypracoval ji tým Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského a historici Muzea romské kultury. Informuje také o tradici uctívání obětí a pietních aktech. „Tam si návštěvníci prohlédnou repliky vězeňských paland s poslechovými místy, z nichž znějí vzpomínky pamětníků na dobu cikánského tábora. Texty expozice jsou zpracovány v českém a anglickém jazyce,“ upřesnila Horváthová.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Památník muzeum využije také při interaktivní výuce dětí a studentů. Na slavnostní otevření expozice přijeli ve čtvrtek také pozůstalí tehdejších obětí nacistické mašinérie. „Mnoho mých předků se takového památníku nedočkalo. Chci poděkovat všem, co stáli za jeho vybudováním. Už se na toto místo nemusíme jako v minulosti vkrádat za tmy a zapalovat zde svíčky,“ řekl Rudolf Murka ze Zlína.

Podle olešnického starosty Zdeňka Peši bylo téma romského holocaust na našem území desítky let mimo zájem veřejnosti. Vybudování památníku vidí jako důležité poselství pro mladé generace. „Co se tady odehrálo za druhé světové války, věděli jen místní pamětníci. Ale k mladším generacím se to už nedostalo. Dlouhá léta na tomto místě fungoval rekreační areál s koupalištěm. Stovky lidí tu relaxovaly a přitom opodál byly pod zemí masové hroby a nikdo o nich nevěděl. Je důležité tuto historii připomínat, jaké memento se tu odehrálo, aby se už nikdy neopakovalo,“ řekl Peša.

Ilustrační foto
V Blansku sbírají a rozdávají potraviny. Lidem v nouzi

V podobném duchu mluvil také někdejší ministr pro lidská práva a národnostní menšiny a v současnosti aktivista Michael Kocáb. „Myšlenku vykoupení někdejšího rekreačního areálu v Hodoníně a vybudování památníku romského holocaustu, nebylo jednoduché prosadit. Podobné to bylo později i s vepřínem v Letech. Jsem rád, že se to povedlo. Zároveň bychom neměli připomínat jen utrpení, ale tímto krokem pracovat i sami na sobě. Snažit se o vzájemné porozumění, soucit, dát prostor lidské důstojnosti a pochopit demokracii. Z tohoto pohledu je vybudování památníku za mě tou nejlepší investicí,“ uvedl Kocáb.

V Hodoníně u Kunštátu fungoval po válce v letech 1945 až 1946 internační tábor pro odsunované Němce. Na konci čtyřicátých let z něj byl tábor nucených prací komunistického režimu. Později se na desítky let z bývalého cikánského tábora stalo rekreační středisko s koupalištěm. To v roce 2009 stát odkoupil od soukromého vlastníka. Vybudování areálu s informačním centrem, přednáškovým sálem, venkovním amfiteátrem, replikou vězeňského baráku a původním barákem dozorců stál bezmála sto milionů korun.

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě 

- Stojí na místě, kde za druhé světové války fungoval sběrný tábor pro moravské Romy. Táborem jich prošlo 1396. Nejméně 207 jich tam zahynulo.

- Později to bylo internační středisko Němců čekajících na odsun. 80 z nich pobyt v táboře nepřežilo.

- Následně pracovní tábor komunistického režimu a poté rekreační středisko Žalov.

- V roce 2009 koupilo areál ministerstvo školství za 20 milionů, stavba památníku trvala čtyři roky, cena byla zhruba 92 milionů korun.

- Celý areál lemují kovové tyče. Symbolicky za každého mrtvého v táboře jedna. Celkem jich je 288.

- V roce 2012 přešel památník do správy Národního pedagogického muzea, o šest let později ho převzalo Muzeum Romské kultury v Brně.

- V červenci 2021 slavnostně otevřeli stálou expozici.