Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Malý, nenápadný, přesto významný. V roce 1994 byl Ministerstvem kultury České republiky němčický kostel prohlášen kulturní památkou. První písemná zmínka o Němčicích pochází z roku 1358, kdy tvořily část Doubravického panství. V roce 1529 byla obec přidělena k Rájci.

Pověsti vyprávějí, že tam, kde dnes stojí Němčice, stálo kdysi veliké město, vystavěné a obývané převážně horníky, kteří těžili železnou rudu v dolech západně od Němčic. Postupně jak byly rudné doly vytěženy, těžba slábla a horníci odcházeli za prací jinam – převážně do Rakous a Bavorska. Dnes jsou zatopené doly zdrojem pitné vody pro široké okolí.

Původ kostela není znám. Z dochovaných písemných materiálů vyplývá, že byl postaven někdy v první polovině čtrnáctého století, později dostavován a renovován v roce 1844, kdy získal svou nynější podobu.

„Zvláštností je, že tady máme obráceně umístěný oltář, není na východ, jak bývá ve většině kostelů zvykem, ale na západ,“ upozornil František Syka z Němčic. Stalo se to při přestavbě v roce 1785. Tehdy byl přistavěn na západní straně stavby presbytář, oltář byl přenesen a na jeho místě vestavěn dřevěný kůr.

Nad oltářem visí na stěně obraz svatého Mikuláše, kterému je kostel zasvěcen. Velké barevné plátno obrazu je v jednoduchém dřevěném rámu. Za svatým Mikulášem, který je zobrazen jako biskup, se nachází krajina s němčickým kostelem. Obraz je kopií díla, jehož původ není znám. Protože byl originál značně poškozen vlhkem, v roce 1965 jej přemaloval Josef Václavovič.

Kostelík je 15,5 metru dlouhý, 7 metrů široký a 6,5 metru vysoký. Asi ve dvou třetinách délky kostela vyčnívá drobná věž s pláštěm z měděného plechu, zakončená křížem. Ve věži visí dva zvony, oba z 16. století. Zvonovina obsahuje i stříbro. „Zvony se tedy nehodily ve válce na lití vojenských děl, a proto nebyly nikdy zabaveny,“ vysvětlil Syka.

Slitina má vliv na jejich jasný a vysoký hlas. „Památkáři nedovolili zvony elektrifikovat, takže ještě v devadesátých letech jsme chodili skoro každý den zvonit ručně. Pravidelně se zvonilo v sobotu a v neděli večer klekání, a v týdnu jak to šlo,“ vzpomněl František Syka.

V roce 1996 do kostela přidali jeden nový zvon, ten je již poháněn elektřinou. Pravidelné zvonění tedy obstará tento zvon, a když je třeba, aby se rozezněly všechny tři, například při pouti nebo při pohřbech, zvoní se i nadále ručně. „Pouť by měla být správně na Mikuláše, ale protože je to v zimě, předkové zavedli pouť na svátek Božího Těla,“ řekl Syka. Tento svátek je pohyblivý v závislosti na Velikonocích, a zpravidla vychází na červen.

Kostel sv. Mikuláše
Nedělní mše svatá: 9 hodin
Hlavní pouť: 6. června 2010
Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete každé úterý také v tištěné podobě v Blanenském deníku.