Někde kličkují i mezi dělníky, kteří silnici opravují. Podobně jako někteří motoristé. Jedná se přitom o jednu z nejvytíženějších cyklostras na jihu Moravy. Pro řidiče je to zase hlavní spojení z pětitisícového Adamova do krajského města. „Červená platí přece pro všechny. Ať už člověk jede v autě nebo na kole. Samafor tam není jen tak. Na kole se sice v některých úsecích dá projet za značkami oddělující poškozenou krajnici, ale ne všude. Ani to ale není důvod porušovat předpisy, řekl Deníku Rovnost jeden z řidičů Tomáš Kala.

Uvažoval nad tím, že někteří cyklisté projíždějí na červenou s tím, že nechtějí pak zpomalovat provoz a jet na úzké silnici s kolonou aut za zády, ale je to prostě riskantní. „Pohybuje se jich tam obrovské množství a ne každý má kolo zcela pod kontrolou. Jednou se mi tam motal starší chlapík na červenou přímo před kapotou, na dalším semaforu pak zase jiný suverénně projel vedle čekající kolony aut přímo do protisměru. Někteří tito jezdci si asi myslí, že jsou nesmrtelní. Nedělám si ale iluze, že tam předpisy porušují jen cyklisté,“ dodal Kala.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Podle policejního mluvčího Bohumila Maláška jsou v této lokalitě podobné prohřešky na denním pořádku a policisté je pokutují. Kromě cyklistů však semafory ignorují i někteří řidiči. Rozdané pokuty se většinou pohybují v řádu stokorun. „O tomto problému víme a daný úsek namátkově kontrolujeme. Na červenou tam jezdí převážně cyklisté, ale ani auta nejsou výjimkou. O žádné zásadní kolizi nebo nehodě, kterou by těmito přestupky způsobili, ale nemám žádné zprávy,“ dodal policista.

Stokorunový pokutový bloček šla nedávno zaplatit na poštu také jedna z cyklistek z Blanenska. Policisté ji načapali ráno při cestě na kole do Brna. „Bylo to civilní auto s majákem. Myslela jsem, že jsem to ještě stihla na oranžovou. Byla zima a nechtělo se mi na semaforu čekat. Po cestě je jich několik a cesta do práce se pak strašně prodlouží. Na většině míst se za semafory dá jet mimo jízdní pruh za značkami, kde se dělala nová svodidla. Podle mě jsem nikoho neohrožovala. Jezdí tam tak všichni. Teď už ale stojím na červenou raději vždy, ale pořád jako jedna z mála,“ poznamenala žena.

Nová cyklostezka má být dlouhá přes čtyři kilometry a široká tři a půl metru s asfaltovým povrchem v celé délce. Kromě cyklistů ji budou využívat také pěší nebo bruslaři bez omezení.
ANKETA: Cyklisté u řeky Svitavy? Podívejte se, co řekli o provozu a nové stezce

Semafory nicméně z této lokality v nejbližších dnech zmizí, provizorní oprava silnice je už téměř hotová. Dopravní omezení kvůli rekonstrukci je naplánované do konce června. Ve zmíněném úseku přibyly značky omezující rychlost na padesát kilometrů v hodině. Podle vedoucího krajských silničářů oblasti sever Miloše Bažanta se na opravě dohodli se Správou železnic a je v její režii. Respektive firmy, která se podílela na rozsáhlé modernizaci železničního koridoru mezi Brnem a Blanskem za více než sedm miliard korun. „Tato cesta byla jednou z objízdných tras při roční výluce na železnici. Dohodli jsme se se železničáři na provizorní opravě, která má vydržet několik let, než dokončíme projekt na generální opravu s opěrnými zdmi a zabezpečením svahů. Nyní se opravily nejvíce poškozené body na opěrných zdech,“ sdělil Bažant.

Dodal, že se silnice také rozšířila do svahu, aby auta přes poškozená místa nejezdila. Přibyla také betonová svodidla. V místech dosavadního provizorního rozšíření dělníci odbagrovali navezený štěrk a položili klasickou konstrukci a nový povrch.

Dostupnost bydlení je jednou z bolestí Blanska.
Vysvědčení radnici v Blansku. Nejhorší je dostupnost bydlení, rozhodli obyvatelé

Podle úředníků je na tomto úseku krajské silnice II/374 zpracovaná diagnostika vozovky a inženýrsko-geologický průzkum stavby. Zároveň se připravuje projekt na celkovou opravu komunikace, včetně zajištění skalního masivu a opěrných zdí. Po ní motoristé volají už dlouhá léta. Na úzké silnici lemované prudkými srázy do řeky Svitavy jde na řadě míst o život. Některé úseky jsou v havarijním stavu, na což nyní nově upozorňují značky. „Vše by mělo mělo být zpracované a povolené přibližně do konce roku 2025. Předpokládáme, že náklady se budou pohybovat asi kolem 200 milionů korun. Je možné, že budeme muset postupovat tak, jak se podaří sehnat finance, tedy po částech,“ informoval před časem krajský mluvčí Petr Holeček.