Parťáci pro něj připravili stylové rozloučení. V narážce na jeho příjmení sehráli scénku s výjezdem k pobodanému včelaři. S včelou v nadživotní velikosti v podání jednoho z kolegů. Včelař před několika lety absolvoval tandemový seskok padákem. Tentokrát si užil vyhlídkový let vrtulníkem.

„Měl jsem štěstí na skvělé kolegy, bylo na ně spolehnutí. Nudit se doma ale rozhodně nebudu. Máme velký dům se zahradou, a hlavně tři vnuky a vnučku. Budu takový dědek na telefonu, připravený kdykoliv vyjet. Jako se sanitkou,“ vypráví Deníku Rovnost.

Změna to ale přece jen bude. Auto s majáky vymění za běžný model a místo pacientů poveze děti do zájmových kroužků. Věnovat se hodlá rovněž opravě veterána Praga V3S.

„A také budu mít víc času na manželku, která je mi velkou oporou,“ usmívá se muž.

Blansko, ilustrační foto
Rozpočet Blanska: na investice 183 milionů. Víme, na co peníze půjdou

Jako řidič sanitky nastoupil Josef Včelař v Blansku 1. listopadu 1974 a usedl za volant Škody 1202. Později ji vystřídal model legendární dvanáctsettrojky. O technických vymoženostech za volantem si mohl nechat jen zdát. Těch se dočkal až mnohem později.

„O nějakém posilovači řízení, automatické převodovce nebo moderním vybavení, nemohla být v té době řeč. Auta, se kterými jezdí záchranáři dnes, se s těmi tehdejšími vůbec nedají srovnat. Je to naprosto jiná liga,“ říká Včelař.

Stejně tak se postupem let měnil podle něj i přístup některých pacientů. Mnohdy k horšímu. Po vzniku zdravotnické záchranné služby stále častěji vyjížděl k banálním zákrokům. Těch v posledních letech přibývalo.

„Lidé si zvykli na komfort a stále častěji si začali rychlou volat i k méně závažným případům. Vymknutý kotník, zažívací potíže nebo zlomená ruka? To dřív neexistovalo. S tím vším se v minulosti byli schopní dopravit k lékaři sami,“ diví se bývalý řidič záchranky.

Požár sauny v Bukovince.
V Bukovince hořela na zahradě sauna: zbylo z ní jen ohořelé torzo

V terénu za bezmála půl století zažil nejrůznější situace. Od úsměvných až po ty se smutným koncem. K těm se ale snaží nevracet. Několik úmrtí zažil i poté, co člověka s alergickou reakcí pobodal hmyz a ani rychlý příjezd lékaře mu už život nezachránil. Raději proto vzpomíná na ty, co dopadly dobře.

Mezi ně patří i neočekávané porody mimo nemocnici. „Byl jsem při porodech doma i v sanitce. Jedna z maminek začala rodit na brněnské Klajdovce v sanitce. Do nemocnice se to už nestihlo. Venku bylo mínus patnáct dvacet stupňů. Ve staré sanitce dvanáctsettrojce se netopilo, ale všechno dobře dopadlo. Děťátko se narodilo zdravé,“ uzavírá povídání Včelař.