Přesně ve dvaadvacet hodin a dvaadvacet minut. V této době zmíněný spoj v zastávce totiž běžně zastavuje.

„O magickém datu mě informoval kolega. Prý se na to cestující hodně ptali v Praze, kde jezdí linka dvaadvacet. V Blansku jsem o tom popravdě vůbec nepřemýšlel. U polikliniky nastoupili v úterý v noci čtyři mladí kluci. Když jsme před půl jedenáctou přijeli k poště, nikdo tam nenastupoval. Tři z kluků si chtěli právě od pošty koupit kvůli tomu nevšednímu datu a času papírovou jízdenku do další zastávky. Za dvě koruny. Prostě samé dvojky. Čtvrtý platil přes mobil,“ popsal kuriózní situaci Blanenskému deníku Rovnost řidič autobusu Josef Ganoška.

Podle dispečera osobní dopravy společnosti ČAD Blansko Martina Jelínka se na tento spoj před jeho odjezdem přišli osobně dotázat dva lidé. „Bylo to kvůli tomu nevšednímu datu a času. Linka 222 vyjížděla dvacet dva deset z blanenské průmyslové zóny a krátce před půl jedenáctou končila na autobusovém nádraží,“ uvedl Jelínek.

Reflexní pásky, ilustrační foto.
Nebyl na silnici vidět. Proto zemřel. Reflexní pásek by ho stál míň než pivo

Jedním z dvojice osob, které se na linku dotazovaly, byl Josef Maňoušek z blanenské části Klepačov. Sám bývalý řidič autobusu. Unikátní jízdenku chtěl věnovat vnukovi, který navíc 22. února slaví narozeniny. A přichystal si k tomu ještě jednu specialitu. Přímo k autobusové zastávce u blanenské pošty si naplánoval pěší trasu. Jak dlouhou? Dvaadvacet kilometrů a dvaadvacet metrů. „Naplánováno to bylo skvěle, ale nakonec to nevyšlo a autobus mi o fous ujel. Nedá se nic nedělat,“ vzal neúspěch sportovně.

Podobně označenou jízdenkou z magický datem a časem se na sociální síti pochlubil i řidič Zdeněk Hudík. „Bohužel ve 22.22 jsem řídil, takže jsem musel dát zavděk času 22.02,“ uvedl.