VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Salmův mlýn: oprava vázne kvůli restituci

Blansko - Salmův mlýn v Blansku chátrá. Opravy jsou v nedohlednu

30.1.2009
SDÍLEJ:

Salmův mlýn funguje jako vodní elektrárna.Foto: Deník/Hynek Skoták

Mlýn knížete Salma. Tento téměř neviditelný nápis na opadávající omítce starého mlýna v Blansku vystřídaly sprejové čmáranice. Některá okna jsou rozbitá, kolem se povaluje odpad. Stavba je stará nejméně dvě stě let. Opravy jsou v nedohlednu.

Mlýn a vodní elektrárna v jednom. Takový poklad skrývá Sportovní ostrov v Blansku. „V dobách, kdy nebyl elektrický proud, byli lidé v Blansku i Rájci – Jestřebí rádi, že jsme takové vodní elektrárny měli,“ řekla hraběnka Marie Salmová, jejíž předek mlýn založil. „Město Blansko má tuto starou průmyslovou budovu v majetku a jeho povinností je ji udržovat. Je sice v restitučním nároku, ale Blansko z ní těží elektřinu,“ dodala Salmová.

Podle místostarosty Blanska Jindřicha Krále radní zajišťují nejnutnější údržbu budovy. Její rekonstrukci neplánují. „Mlýn je zatížený restitučním nárokem rodiny Salmů. Pokud se nestane plnohodnotným majetkem města Blanska, nebudeme vyvíjet jakoukoliv aktivitu v souvislosti s rekonstrukcí,“ uvedl Král. Podle něj by si opravy budovy vyžádaly desítky milionů korun.

Pokud by se v budoucnu mlýn stal skutečně majetkem města, radní by jej nabídli podnikatelům s patřičnými vizemi. „Asi před pěti lety jsme tam dělali prohlídku z hlediska statiky a nosnosti podlah a stropů. Stav mlýna není kritický,“ dodal Král s tím, že budovu tvoří pouze obvodové zdi, střecha a podlahy. Pokud se dovnitř nedostane vlhkost, nemůže podle něj dojít k devastaci. O funkční vodní elektrárnu pečují Služby Blansko.

Bývalý pracovník Technického muzea Jiří Jaroš píše o mlýně ve své knize: „Mlýn a vodní elektrárna Hugona Salma–Reifferscheidta zásobovala jeho velkostatek i přilehlé obce již v roce 1905. Provoz mlýna i elektrárny přerušilo znárodnění po druhé světové válce.“

V sedmdesátých letech se dalo do pohybu soustrojí s Francisovou turbínou. Podle ředitelky Muzea Blansko Evy Nečasové možná kořeny mlýna sahají až do šestnáctého století. „Tehdy bylo v Blansku šest mlýnů. Z toho jeden panský. Není to jisté, ale je možné, že na jeho místě pak vznikl stávající mlýn,“ domnívá se Nečasová.

Kolem mlýna chodívá na procházky Jaroslav Ševčík z Blanska. „Je škoda, že tak mlýn dopadl. Aby nevyhořel nebo se časem nezřítil. Díky turbíně má budova aspoň nějaký užitek,“ míní.

Autor: Karolína Opatřilová

30.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Životní pojištění, ilustrační foto

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Česko zpívá koledy. Ilustrační foto.

Česko zpívá koledy: u zámku, v parku i před redakcí Deníku

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 9. až 10. prosince 2017.

Firmy si na haly ve Vojánkách počkají. Dva investoři si výstavbu rozmysleli

Blansko – Soutěž o čtyřicet tisíc metrů čtverečních se vrátila na startovní čáru. Místa v průmyslové zóně Vojánky v Blansku jsou opět k mání. Výstavbu si rozmysleli dva z pěti investorů. Město má teď zájem o větší firmy. Původně si čtyři hektary městských pozemků mezi sebou rozdělilo pět firem, dvě z nich však později od plánů upustily.

Jihomoravské silnice pokryla ledovka, meteorologové varují i před silným větrem

Jižní Morava – Meteorologové varují Jihomoravany před silným větrem a ledovkou. Jejich výstraha platí pro celý kraj od nedělního odpoledne. Námraza, která se tvoří na silnicích, vydrží podle předpovědi na některých místech až do pondělka. 

Mozkovou mrtvici může mít dítě i sportovec, říká oceněný neurolog z Brna

Brno /ROZHOVOR/ - Kvůli mozkové mrtvici v České republice ročně zemře dvanáct tisíc lidí. Jednatřicetiletý neurolog z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Ondřej Volný objevil způsob, jak tento počet výrazně snížit. Za výsledky ve výzkumu cévní mozkové mrtvice a zobrazování cév získal nedávno prestižní ocenění. „Mozkovou mrtvici může dostat i šestiměsíční dítě. Doufám, že díky zlepšené diagnostice bude přibývat úspěšně léčených pacientů,“ říká Volný, který působí i jako výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT