Sadaře likvidují nízké výkupní ceny. Krachují

To potvrzuje předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Josef Viktorin. „V letech 2007 a 2008 jsme bojovali s krizí prodeje. O české ovoce nebyl velký zájem. A sotva se loni situace zlepšila, klesly zase výkupní ceny,“ vylíčil nelehkou situaci ovocnářů Viktorin.

Nejníže v loňském roce klesly ceny ovoce na průmyslové zpracování. Kilogram jablek moštárny vykupovaly za méně než korunu. Pěstitelé proto nechali část své úrody na stromech. Nevyplatilo se jim sklízet.

Ceny nižší o pětinu

Sadaři z Břeclavska prodávají loňskou úrodu ještě letos. „Jablek se urodilo dost. Ale výkupní ceny klesly o pětinu,“ povzdechl si vedoucí sadů společnosti Zemos z Velkých Němčic Roman Loskot. Podle něj je situace nejhorší u ovoce na zpracování, ceny jsou neúnosně nízké. „Budoucnost tohoto druhu výkupu vidím černě,“ dodal.

Němčický sad má přes dvě stě hektarů a víc než polovinu z toho zabírají jabloně, zbytek meruňky a hrušně. „Letos to vypadá na průměrnou úrodu, ale odhadovat ji už teď je těžké. Nejcitlivější období přijde, až stromy pokvetou,“ vysvětlil Loskot.

O úrodu se zatím nebojí ani největší tuzemský producent meruněk Patria Kobylí na Břeclavsku. „Zatím to nevypadá, že by se zima nějak nepříznivě podepsala na stromech. Ale rozhodne až doba kvetení,“ uvedl vedoucí sadařské divize společnosti Michal Schovánek.

Někteří pěstitelé meruněk ale hlásí škody už teď. „Kvůli pozdním mrazíkům je část stromů poškozená,“ postěžovala si Zdeňka Pindová ze zemědělského podniku v Mikulčicích na Hodonínsku. Ani tam letos neočekávají kvůli nízkým výkupním cenám velké zisky.

Jihomoravské sadaře nejvíce trápí levný dovoz z Polska. „Prodávají pod našimi výrobními náklady. Je to tím, že pro pěstování mají jiná pravidla. Jejich plody podléhají odlišnému zdanění než naše a rozdílné nařízení mají třeba i pro použití postřiků,“ vysvětlil Viktorin. Pokud se situace nezmění, tak menší sadaři podle něj své podnikání zruší. „Mnozí asi zkrachují,“ dodal.

Někteří ovocnáři se snaží současné situaci čelit prodejem takzvaně ze dvora. To znamená, že ovoce prodávají ve skladech ihned po sklizni. Moc úspěchů ale nemají. „Lidé si raději zajdou do obchodu, protože je to pro ně pohodlnější,“ řekl Viktorin.

Někteří Brňané však nedají na tento druh prodeje dopustit. „Každý rok v sadech kupuju dva až tři pytle jablek. Můžu si tam vybrat z mnoha odrůd,“ pochválil možnost přímého nákupu Antonín Fojtík z Brna.

Prodej ze dvora

Mnoho lidí se na nákup od pěstitele těší celý rok. „Hlavně děti. Kde jinde uvidí, jak velké stroje třídí a leští jablka. Pro celou rodinu je to příjemný výlet, při kterém navštívíme známé,“ řekl Fojtík.

Jedním z mála kladů, které současná situace sadařům přináší, je dostatek brigádníků. „Mnoho lidí si teď potřebuje přivydělat. Sídlíme na kraji Brna, takže u nás loni pracovali většinou studenti,“ řekl Viktorin. Dodal, že větší družstva, kde sadaři potřebují jistou pracovní sílu pro určité období, si najímají brigádníky ze Slovenska nebo z Rumunska.

Na jižní Moravě je nejvíce sadů jabloňových a meruňkových. „Ubývá broskví a naopak přibývá švestek. Většina stromů je ale přestárlá,“ upozornil Viktorin s tím, že sady teď procházejí restrukturalizací. „To znamená, že pěstitelé vysazují odrůdy podle zájmu na trhu, uplatnění a trendů,“ vysvětlil Stanislav Boček z Mendelovy univerzity v Brně.

Vedoucí rodinné farmy v Tasovicích Eva Krňanská o podnikání v ovocnářství říká: Bojím se levného dovozu z ciziny

Tasovice /ROZHOVOR/ – Tasovický sad bude v létě plný meruněk a broskví. Na malou rodinnou firmu na Znojemsku krize ovocnářství ještě nedolehla. „Bojím se však, co s námi udělá dovoz levného ovoce ze zahraničí,“ říká vedoucí sadu v Tasovicích Eva Krňanská.

Jak velký je váš sad?
Máme jen malou, čtyřhektarovou farmu. Na třech hektarech pěstujeme broskve a na jednom meruňky.

Proč jste ho vlastně založili?
Naskytla se nám tím příležitost získat pozemek blízko bydliště, ale hlavně jsme byli nadšeni myšlenkou vyzkoušet něco nového.

Co je na vedení sadu nejtěžší?
S problémy jsme se setkali už při jeho zakládání, dalo nám zabrat všechno potřebné papírování. Teď je důležité sledovat trendy a stále se učit. Ale to hlavní je nadšení a nebát se práce.

Kde získáváte odborné znalosti?
Protože jsme malá farma, na odborníky se neobracíme. Vše si zajišťujeme sami nebo pomocí rodiny a známých. Jezdíme na školení o hnojení, postřicích nebo o řezání stromků. Studujeme literaturu a skládáme potřebné zkoušky.

Proč pěstujete právě meruňky a broskve?
Když jsme před deseti lety sad zakládali, hledali jsme odpovědi na dvě základní otázky: o jaké ovoce budou mít zákazníci největší zájem a jestli je vhodné pro pěstování v tomto místě. Tak jsme se dostali k meruňkám a broskvím.

Máte problém s odbytem nebo s výkupními cenami?
Sadařství je pro nás koníček, více nás zajímá kvalita než množství vypěstovaného ovoce. Zatím jsme problémy neměli, ale trochu se bojím levného dovozu ze zahraničí.

Jaké ovoce máte nejraději?
Všechno, které si mohu utrhnout přímo ze stromu nebo z keře. Tedy přesně v době, kdy dozrává.

Z oskeruší vzniká mošt i pálenka

Jak chutná moruše, mišpule nebo oskeruše? To už dnes ví jen málokdo, netradiční druhy ovoce z jižní Moravy totiž pomalu mizí a stávají se vzácností. Přesto se najdou nadšenci, kteří vysazují nové stromky.

K neobvyklým druhům, které se v kraji pěstují, patří morušovník černý, jeřáb oskeruše, kdouloně, mišpule nebo zimolez kamčatský. „Tomu se říká kamčatská borůvka, protože tak nejen vypadá, ale i chutná,“ řekl Stanislav Boček z Mendelovy univerzity v Brně.

Většina stromů a keřů těchto ovocných druhů je podle něj už hodně stará. „Nové nikdo příliš nevysazuje. Výjimkou je Strážnicko, kde tradici oskeruší spojili se slavnostmi oblasti,“ sdělil Boček.

Obyvatelé Tvarožné Lhoty blízko Strážnice na Hodonínsku pořádají Slavnost oskeruší zrovna tuto sobotu. „Propagujeme vzácný ovocný strom a připomínáme i další opomíjené druhy ovoce jako dříny, moruše, mišpule, kdoule nebo jedlé kaštany. Nechceme, aby vymizely,“ řekl jeden z pořadatelů Vít Hrdoušek s tím, že slavnosti se letos konají už podeváté.

Kromě toho, že oskeruším zasvětili v Tvarožné Lhotě své slavnosti, připisují ovoci i léčivé účinky. Pomáhá především při poruchách trávení. Z dozrálých, sladkokyselých a šťavnatých plodů pěstitelé vyrábí kompoty, marmelády, mošty, čaje, likéry a především pálenku.

Díky slavnostem se podle jejich pořadatelů daří oskeruše vracet do jihomoravských sadů. „Lidé je zase začali vysazovat. Důkazem je, že letos bude na slavnostech k ochutnání 120 oskerušových pálenek,“ upozornil Hrdoušek.

Plodných stromů je ale zatím málo, a tak je pálenka z jejich plodů vzácností. „Už jsem ji ochutnal, ale to jen díky známému, který oskeruše pěstuje. Jinak se oskerušovice sehnat nedá,“ řekl Boček.

TEREZA BARTOŠÍKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI