Kryštof, jak rysa pojmenovali zoologové, se nyní pohybuje na území o rozloze zhruba sto deset kilometrů čtverečních. Teritorium, kde žije, spravuje i Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. „Výskyt rysa na našem území jen dokazuje, že podnik plní své poslání. A že kromě výzkumu a výuky lesníci pečují také o ochranu přírody,“ sdělil vedoucí lesního podniku Vladimír Dolejský.

Velikost teritoria nepřekvapila Martina Duľu z brněnské Mendelovy univerzity. „Vzhledem k tomu, že jde o samce, očekávali jsme trochu větší plochu. Ale je to pořád v normálu. Na velikost území má vliv i roční období. Teď je léto, přesněji řečeno vegetační období. Samec má dost kořisti. Nemusí tedy oblast výskytu zvětšovat. To se změní na podzim a v zimě, kdy srnci hledají potravu na jiných místech. Šelma se tomu přizpůsobí,“ objasnil chování zvířete vědec.

Kryštofovou nejčastější kořistí jsou srnci. „Také už ulovil muflona. Živí se také malými obratlovci. V takových případech je však těžké dohledat ostatky,“ doplnil Duľa.

O šelmě v Moravském krasu
∙ Jde o samce ve věku dva a půl roku, který pochází z Beskyd.

∙ V regionu se pohybuje od loňského září.

∙ Letos v červnu ho vědci odchytili a nasadili mu sledovací obojek. Dostal jméno Kryštof.

∙ Živí se převážně srnčí zvěří a pohybuje se na ploše zhruba 110 kilometrů čtverečních.

Srnec může rysovi jako potrava vydržet i týden. Tak je tomu alespoň v oblasti Beskyd. Výzkumníci však zjistili, že v případě Kryštofa tomu tak není. Zvíře se o úlovek nechtěně dělí s liškami a divočáky. Proto musí lovit častěji. „K tomu dochází kvůli přemnožení divokých prasat. Jsou to všežravci a zdechlinou rozhodně nepohrdnou,“ konstatoval zoolog ochranářů Moravského krasu Antonín Krása.

V oblasti Beskyd mají prasata přirozeného nepřítele v podobě vlků. „V Moravském krasu takový nepřítel chybí. Černá zvěř je však přemnožená v celé republice,“ dodal zoolog.

Na výzkumu se podílejí i lidé z Hnutí Duha. „Sledování nám odhalí, jaké například využívá migrační koridory. Zlepší ochranu těchto cest. Z toho mohou těžit i další rysové nebo jiní velcí savci, kteří na jižní Moravě budou hledat průchodnou trasu a nové místo k životu,“ vysvětlil Miroslav Kutal z ekologické organizace.

Zoolog Martin Duľa říká: Zvíře je ve formě

Blanensko /ROZHOVOR/ – Martin Duľa z katedry Ekologie lesa sleduje šelmu od loňského září. „Výskyt rysa je pro mě pořád překvapením,“ přiznává výzkumný pracovník.

Co nového jste zjistili za dva měsíce, kdy rys nosí sledovací obojek?

Zjistili jsme, že je v dobré kondici a chová se zcela přirozeně. Přes den odpočívá a v noci loví. Obojek mu při lovu vůbec nevadí. Chtěl bych apelovat na řidiče i turisty, aby hlavně v noci a nad ránem jezdili Moravským krasem opatrně.

Co vás na jeho chování překvapilo?

Překvapilo mě už to, že se tady objevil. Jeho chování bylo překvapivé hlavně tím, nakolik byl zvyklý na lidi. Pořád se však chová jako divoké zvíře.

Jak dlouho bude zvíře nosit obojek s čipem?

Zatím je nastavený na rok. Poté údaje vyhodnotíme a rozhodneme se, jestli budeme v pozorování pokračovat.