V nových prostorách by měli záchranáři fungovat začátkem dubna. „Poslední roky a k tomu covidová pandemie nám ukázaly rezervy v kapacitách stanovišť. Základny teď řešíme tak, aby v nich byl vždy prostor pro případné navýšení počtu výjezdových skupin. V Boskovicích budou sídlit dvě výjezdové skupiny, z toho jedna s lékařem. Do budoucna se předpokládá rozšíření na tři výjezdové skupiny,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast vzdělávání, zdravotnictví a strategii chytrého regionu Jiří Nantl.

Prostředky na výstavbu čerpal kraj z úvěru u Evropské investiční banky. Třicet milionů pak pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí. Tu se podařilo získat díky tomu, že se jedná o nízkoenergetickou stavbu. Původní výjezdová stanice fungovala ve stísněných a nevyhovujících prostorách v boskovické nemocnici od roku 1996. „Z nového zázemí máme samozřejmě radost. Šatny jsme na stanici dosud prakticky neměli. Převlékali jsme se na nemocničních pokojích. Problémy jsme měli i s parkováním zásahových vozů. Záložní auto bylo odstavené bokem v garáži. Teď bude vše na jednom místě a zkrátí se nám čas výjezdu. Bude to o dost pohodlnější,“ řekl na místě Deníku Rovnost jeden z boskovických záchranářů Ivo Patloka.

Jihomoravští hasiči, policisté a záchranáři se postavili proti sobě. V hokeji
Jihomoravští hasiči, policisté a záchranáři se postavili proti sobě. V hokeji

Nové prostory má obsadit pětatřicet pracovníků, z toho dvacet záchranářů. Podle ředitelky jihomoravské záchranky Hany Albrechtové na jihu Moravy přibývá výjezdů a modernější základna je proto na místě. „Jsme rádi, že můžeme být v novém a že vše je velmi dobře vymyšleno. I z pohledu logistického, ať už jde o přesuny posádek do vozů či jakýkoliv pohyb zdravotníků po budově,“ sdělila Albrechtová.

Nová základna záchranky v Boskovicích je dvoupodlažní nepodsklepený objet s plochou střechou. V přízemí mohou zaparkovat čtyři sanitky. Nechybí sklady zdravotnického materiálu a prádla, infekčního odpadu a komunálního tříděného odpadu nebo sanitační box. O patro výš pak mají zázemí posádky záchranářů a další zdravotnický personál. „Objekt je totiž řešený jako energeticky pasivní. Tepelná energie pro vytápění, chlazení a ohřev teplé užitkové vody je primárně zajištěna tepelnými čerpadly země – voda. Základna disponuje také fotovoltaickou elektrárnou, jedná se o šestašedesát panelů o výkonu 450Wp. Část dešťové vody bude zpětně využita pro splachování WC,“ popsal řešení stavby krajský adní pro investice Vladimír Šmerda.