Od jejich loňského napuštění se v nich sice opět mohou lidé koupat, ale chytat ryby však zatím ne. Letošní rok si tam tedy rybáři pruty nenahodí. Naději mají příští rok.

Řada rybářů si však myslí, že oba revíry již nebudou tak atraktivní jako v minulosti. Blanenská rybářská organizace totiž musí nyní množství a druhy nasazených ryb konzultovat s Agenturou Ochrany přírody a krajiny. Týká se to zejména množství kaprů, jejichž nadměrný počet by mohl snížit čistotu vody.

Na odbahnění obou nádrží má totiž blanenská radnice schválenou dotaci z Operačního Programu životního prostředí a v jejím souladu musí splňovat určité podmínky projektu, který měl zlepšit kvalitu vody v nádržích. „Pro blanenské rybáře je Vrbice v podstatě jediná větší voda v těsné blízkosti jejich bydliště. Byly tam velmi slušné ryby a já si tam většinou skvěle zachytal,“ řekl Jan Novotný Blanska s tím, že má obavy, kolik se nyní do přehrad vysadí ryb. Hlavně kaprů. „Slyšel jsem že kaprů se vysadí méně. A na ty právě většina rybářů chodí. Podle mého však vodu znečisťují mnohem více splašky a nečistoty z polí než ryby. Na Vrbici byla dřív fůra ryb a voda kromě pár letních týdnů špinavá nebyla,“ dodal Novotný.

Obavy rybářů krotí hospodář blanenské rybářské organizace Miroslav Odehnal. „To, že nasazujeme málo ryb a malé, slyším pořád, i když to není pravda. Pravda však je že musíme s Agenturou Ochrany přírody a krajiny projednat množství a druhy nasazovaných ryb na Palavě a Vrbici. Je to vázáno na dotaci, kterou město získalo na odbahnění přehrad. Několikaletý regulace rybí obsádky byla jednou z podmínek dotace. Ale rybáři nemusejí mít strach. Ryb tam nasadíme dost,“ řekl Odehnal.

Kapři versus dravci

Letos se na přehradách určitě chytat nebude, ale příští rok již snad ano. „Že bychom měli nasadit výrazně méně kaprů si nemyslím. Ti se stejně po vysazení skoro hned vychytají. Více než kapři však budou v nádržích vítány dravé ryby. Například candáti, pstruzi a také bílá ryba. Obě přehrady podle mého budou opět pro rybáře atraktivní,“ poznamenal Odehnal.

Roman Zajíček z Agentury Ochrany přírody tvrdí, že obavy blanenských rybářů jsou zbytečné. Na Palavě i Vrbici si zachytají. „Ryby se tam samozřejmě nasadí. Velký počet kaprů pod hladinou však obecně moc ke kvalitě vody nepřispívá. Ti se rovněž živí potravou v nánosech na dně a jeho rozrýváním snižují průhlednost vody. Neznamená to, že v Palavě a Vrbici kapři nebudou. Na hektar vodní plochy by se tam měl nasadit metrák dvouletých kaprů a násada lína,“ řekl Zajíček.

Rybáři vysadí i menší druhy kaprovitých ryb, především plotice obecnou a perlína ostrobřichého. „Tyto ryby budou tvořit potravní základnu pro násadu dravých ryb, především candáta a štiky,“ doplnil Zajíček.

Ryby zde podle něj využijí především přirozenou potravu, kterou v čisté průhledné vodě představuje dostatek zooplanktonu. V tomto úživném prostředí ryby velmi rychle porostou, takže v okamžiku, kdy se zde začne lovit, může být již revír opět rybářsky velmi atraktivní, především z hlediska lovu dravců.

Podle Zajíčka si rybáři musejí uvědomit, že k vodě nechodí sami. Nádrže využívají zejména v letních měsících také lidé ke svému osvěžení. „Není problém mít vodu nacpanou kapry, ale v ní by se asi moc lidí nekoupalo. Stačí se podívat na průhlednost a barvu vody na kterémkoliv chovném rybníce. Město má na odbahnění nádrží dotaci z Operačního Programu životního prostředí a musí se řídit podmínkami projektu. Ty navíc byly dopředu dané. Sám jsem rybář a podle mého není naším zájmem rybářům škodit. Ale musíme najít rozumný kompromis, aby se v nádržích dalo v létě koupat, nezarůstaly vodní vegetací a také byly atraktivní pro rybáře,“ uzavřel Zajíček.

Práce na odbahnění obou přehrad začaly před dvěma lety a stály osm milionů korun. Odvezlo se z nich několik tisíc kubíků bahna. V březnu loňského roku se již začaly napouštět. Na přehradě Palava se také vyměnil v nádrží písek a štěrk. Zpevnily se břehy, opravily skluzavky, skokanský můstek a molo. I když Blansko získalo na projekt odbahnění přehrad dotaci z Operačního Programu životního prostředí v městské kase ji stále nemá. „Dotace byla zhruba dva miliony osm set tisíc korun. Ale s vyplácením dotací z fondů životního prostředí je to teď špatné. Díky auditu z Evropské unie jsou nyní zmražené,“ řekl vedoucí odboru investičního a územního rozvoje blanenské radnice Marek Štefan.