Rušení se bude týkat dvanácti krajů, s výjimkou Jihomoravského. Stát tím ušetří desítky milionů ročně. „Dojde tím k vylepšení hospodaření finanční správy o sedmadevadesát milionů korun jednorázově. Na provozních výdajích v každém dalším roce pak o deset milionů korun. Nezanedbatelné jsou také náklady na mzdy pro zaměstnance. Budou nižší o sto pět milionů korun ročně," vyčíslila mluvčí Generálního finančního ředitelství Linda Paterová.

Veškeré služby pro veřejnost budou po zrušení pracovišť zabezpečené na nejbližších, zejména okresních finančních úřadech. „V době zvýšeného náporu podávání daňových přiznání bude výběr zajištěný na kontaktních místech přímo v obcích, kde ke zrušení dojde," upřesnila Paterová. Finanční správa před svým rozhodnutím udělala detailní analýzu finančních úřadů. „Mimo jiné zjistila, že se zvyšující se elektronizací klesá počet poplatníků, kteří úřady osobně navštěvují. Zrušením těch nejmenších pracovišť dojde také k nemalé úspoře peněz za pronájmy, provoz a opravy budov," popsala tisková mluvčí.

Upřesnila, že zaměstnanci se o svou práci obávat nemusejí. Pouze dojde k jejich přesunu na jiná územní pracoviště.

S opatřením nesouhlasí například starostové se Svazu měst a obcí. Návrh vyhlášky toto úterý zamítl senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.