Více pozemků, kde by bylo možné stavět domy, by potřebovali v Ostrově u Macochy. Podobně jako v dalších obcích ležících v chráněné krajinné oblasti Moravský kras však jejich plány omezují přísná pravidla. Na prvním místě je totiž příroda.

„Potřebujeme, aby tady bydlelo víc lidí. Plně obsazená není škola, na jejíž chod doplácíme půl milionu korun. Vytápíme kulturní dům, který také není využitý na sto procent,“ nastínil důvody nutnosti rozvoje Ostrova starosta František Pernica.

Ten si přál v obci postavit další domy. Pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras ale podle něj výstavbu na některých místech prostě nepovolí. „Bylo by možné stavět i jinde. Museli bychom ale pozemky vykupovat od soukromých vlastníků. Ti by za to chtěli hodně peněz, i když pozemek má hodnotu nižší,“ dodal Pernica.

Starosta Ostrova s lidmi ze Správy chráněné krajinné oblasti pravidelně jedná. Na mrtvém bodě skončil v minulosti třeba nápad postavit na mokřadu u Císařské jeskyně biotop. Podle ochránců přírody by totiž tento zásah mohl být příčinou změn v jeskyni, která je využívaná ke speleoterapii.

Omezit plány s novou výstavbou museli i Šošůvečtí. „Hledáme plochy pro bydlení, protože lidé mají zájem v Šošůvce stavět. Vlastníci pozemků by je chtěli prodat, ale nejsou v zastavovaném plánu obce,“ sdělil starosta František Ostrovský. Ten chtěl začít stavět na jižním svahu.

„Jednali jsme o tom se Správou chráněné krajinné oblasti, a ta zkrátila náš návrh na polovic, což jsme pak udělali i my v územním plánu. Je potřeba se dohodnout na kompromisu,“ uvedl Ostrovský s tím, že s odborníky jednal i o vzniklé skládce u lomu. „Nařídili nám, abychom tam udělali valy a lom byl hůř dostupný,“ doplnil Ostrovský.

Že jeho lidé jsou stále ve střehu, potvrdil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Leoš Štefka. „Konkrétně v Šošůvce teď řešíme problém s nepovolenou výstavbou u vápencového lomu,“ prozradil Štefka. Stavbu soukromého majitele řeší spolu s vedením Šošůvky a stavebním úřadem.

Pokud se někdo proviní proti pravidlům, které působení člověka v chráněné krajinné oblasti omezují, hrozí mu pokuta. „Obce jsme nepokutovali, spolupracujeme s nimi. Pokuty padají výjimečně. Bylo tomu tak třeba v případě postavení minigolfového hřiště v Josefovském údolí nebo skládky odpadů v přírodní rezervaci Mokřad pod Tipečkem,“ vzpomněl Štefka.

Podle něj tvoří patnáct procent z celé plochy České republiky chráněné krajinné oblasti a národní parky. Tam je na prvním místě příroda. „V současnosti řešíme jižní část Moravského krasu. Čím blíž je území k Brnu, tím větší tlak na zástavbu volných ploch tam je,“ podotkl Štefka.