Hlavní program se odehrává u Staré huti v blízkosti Adamova. V areálu s dominantou torza vysoké dřevouhelné pece Františka sedí na zemi mladý muž a něco šije. Je oblečený v ručně šité lněné tunice a vlněných kalhotách. „Snažím se vyrobit si z kůže čutoru na vodu. Běžně pijeme z keramických karaf, ale když jdeme někam na pochod, je to těžké a nepraktické,“ vysvětluje Matěj Březina ze spolku přátel historie Daga, který se zabývá rekonstrukcí řemesel, chování a života obyvatel Velké Moravy.

O kousek dál dívka předvádí, jak se tkalo na destičce, další krájí zelí a mrkev k obědu, v kotli nad ohněm už bublají ve vodě kroupy, dva muži opracovávají kus dřeva na ručním soustruhu. „Každý z nás zde něco tvoří. Ukazujeme lidem, jak se tehdy před staletími zhruba žilo,“ dodává Březina.

Spoustu věcí si zájemci mohou vyzkoušet. Třeba to, že rozdělat oheň může být docela dřina. „Sirky nebyly. Takže se používal křesací kámen, nejlépe pazourek, troud z houby zvané troudnatec a křesadlo. Máme zde repliky historických křesadel z období Velké Moravy,“ popisuje Jiří Šandera a křeše, až létá jedna jiskra za druhou. Potvrzuje, že to není úplně jednoduché. „Záleží na zkušenosti, šikovnosti i kvalitě křesadla a kamínku. Některým lidem to tady ale docela jde,“ doplňuje s úsměvem muž.

Oheň zkouší vykřesat například pětiletý Vojtěch Zábranský z Blanska. „Moc mi to nešlo, jen jedna malá jiskřička vylítla. Ale poznal jsem spoustu druhů obilí, pšenici, ječmen i oves,“ chlubí se chlapec. S maminkou byl na akci poprvé. „Program syna baví, je zajímavé si vyzkoušet, jak se tehdy žilo,“ hodnotí Vendula Zábranská.

Mezi ukázkami nechybí ani pečení chleba, předtím je ale potřeba namlet z obilí mouku. Pěkně ručně, na žernovu. Děti si to užívají. „Není to tak těžké, musí se s tím pořádně točit. Je tady spousta zajímavých věcí, chceme si projít úplně všechno,“ je spokojený dvanáctiletý Filip Vinter z Brna, který přijel s matkou a třemi sourozenci.

Nadšenci předvádějí také ukázkové tavby železa v replikách pecí používaných v okolí slovanskými hutníky v devátém století nebo pálení vápna v selské vápence. K tavbám je potřeba uhlí. I to si sami vyrobí tradičními metodami.

Už několik dní před akcí vyrostl v areálu velký milíř německého typu. V sobotu z něj uhlíři vybírají hotové dřevěné uhlí. Místy ještě doutná, takže nezbytným náčiním je kromě lopat také konev s vodou. „Milíř, který jsme postavili, tvořilo patnáct prostorových metrů dřeva a vznikly z něj skoro tři tuny uhlí. Většinu využijeme při této akci zase příští rok na tavební experimenty a provoz kovárny,“ vysvětluje jeden z uhlířů Dominik Talla.

Další program si návštěvníci akce užívají v areálu blízké Švýcárny, bývalém hostinci a struskových lázních, kde nyní sídlí ekologické volnočasové centrum. Otevřená byla také běžně nepřístupná Stará Drátenická jeskyně, arboretum ve Křtinách i kostel svaté Barbory se světelským oltářem v Adamově. Do akce se slevou na vstupném zapojili také v jeskyni Výpustek.