Ratolest zřizuje Oblastní charita Blansko. Ta se prorodinným aktivitám ve městě věnuje už víc než patnáct let. Její služby nyní využívá více než sedm set rodin. Letos na práci s rodinami od státu získala téměř sedm set tisíc korun. Příští rok však zřejmě uvidí jen zlomek této částky. Nyní je tak ve slepé uličce.

Stát, nebo město?

„Zatím platilo to, že prevence je lepší než odstraňování následků, a stát nám na to přispíval. Jenže jsem se doslechla, že letos to bylo naposledy. Prorodinné aktivity prý totiž nepatří na úroveň státu, ale je to místní problém, který má řešit město nebo kraj,“ uvedla ředitelka Oblastní charity Blansko Jana Sedláková.

Zhruba polovina peněz, které charita dostávala, putovala na provoz Ratolesti a druhá půlka na projekt SPONA, který se věnuje domácímu násilí. „Část toho projektu se věnuje prevenci domácího násilí, takže také nepatří mezi sociální služby. Zbude nám proto jen příspěvek na terénní práci projektu SPONA,“ popsala Sedláková.

Té nevadí myšlenka, že péče o rodiny je místní záležitost. Je to běžné i v zahraničí. Problém ale je, že město Blansko tuto činnost dotovat nemůže. „Nepatří mezi registrované sociální služby, takže nemáme nárok na dotace od města. Podporují nás zatím však alespoň tím, že sídlíme v městské budově a neplatíme nájem,“ dodala Sedláková.

Několik let město charitě peníze posílalo. Ještě předloni na účet dostala dvě stě tisíc na činnost komplexu služeb Centra pro matku a dítě. „Město to ale zrušilo s tím, že tato prevence se do sociálních služeb, které byly pokryté, nepočítá,“ dodala Sedláková.

„Na prorodinnou aktivitu neexistuje v legislativě zařazení, nějaká kolonka. Pokud by tedy chtěla charita dotace od města, musela by jedině změnit náplň činnosti,“ uvedla vedoucí oddělení sociálních služeb blanenské radnice Iveta Čípková.

Podpora ano, peníze ne

Město má navíc akční komunitní plán, ve kterém jsou vyjmenované všechny sociální činnosti, na které se zaměří. A centrum by se mu muselo přizpůsobit. „V aktuálním plánu, který budou schvalovat zastupitelé, nicméně je uvedená i určitá podpora klubu Ratolest. Nejde však o peníze, ty si musí zajistit sami,“ dodala Čípková.

Sedláková stále doufá, že se jí podaří sehnat dostatek peněz na další provoz. „Jsme zaskočeni rozhodnutím státu, zvlášť teď na konci roku. Většinou jsou totiž už navržené rozpočty na příští rok, do kterých naše požadavky už jen těžko dostaneme,” poznamenala ředitelka. Podle ní potřebují peníze alespoň na provoz, pomůcky, plat koordinátora a věcné odměny pro dobrovolníky. Třeba zaplatit jim oběd nebo nějaký kurz. Pokud podle Sedlákové dojde k nejhoršímu, pokusí se peníze sehnat od sponzorů, ze sbírek a nadačních fondů.

„Bez veřejných peněz se ale dlouho neobejdeme. V tom případě bychom asi museli skončit,“ povzdechla si Sedláková.

Dodala, že teď na konci roku jim přišlo pětadvacet tisíc od Jihomoravského kraje. Ten počítá s podporou i v příštím roce. „Podpora prorodinných aktivit je v rozpočtu každý rok. Nepočítáme ale s tím, že se letos ty částky nějak zásadně změní,“ uvedl Jiří Klement z krajského úřadu.

Rodinné centrum Motýlek ve Velkých Opatovicích navštěvuje asi padesátka maminek. Většina nákladů jde na provoz centra a vybavení, protože tam pracují jen dobrovolníci. „Nějaké peníze dostáváme od města. Také jsme dostali dotaci padesát tisíc z kraje. Občas něco přihodí sponzoři. Zatím se držíme,” uvedla vedoucí centra Karin Petrželková.