Prvního září tak z její iniciativy nastoupí zhruba deset dětí z Blanenska do nově vzniklé komunitní třídy. „Obě moje děti sice chodily do klasické základní školy, ale měly za sebou už lesní školku, kde si vyzkoušely trošku jiný přístup. U staršího jsem vnímala, že by potřeboval spíše individuální přístup. Tomu mladšímu zase vyhovuje kolektiv. To byl pro mě motiv vytvořit i kvůli sociálnímu kontaktu skupinu,“ přiblížila Deníku Rovnost Klára z Blanenska, která si nepřála zveřejnit své příjmení. Avšak redakce jej zná.

Důvodů měla více. „Jedním z nich byl klasický, řekněme konzervový přístup, druhým pak doba covidová. Vnímala jsem, jak to i toho mého společenského prvňáčka demotivovalo,“ uvedla žena.

Zájem o skupinu ze strany rodičů ji překvapil. „Byl obrovský. Impulsem byla určitě i distanční výuka, při níž si rodiče vyzkoušeli, že vyučovat děti doma není nemožné,“ je přesvědčená žena.

Dětí, které rodiče vzdělávají doma, v celé republice skutečně rok od roku přibývá. Potvrzují to i data z ministerstva školství. „Nutno zdůraznit, že spolu s individuálně vzdělávanými žáky roste i celkový počet žáků v základních školách. Zatímco v roce 2016 jich chodilo do škol 906 188, v roce 2020 už to bylo 962 348 žáků, přičemž na druhém stupni základní školy bylo povoleno individuální vzdělávání od školního roku 2016/2017. Do té doby bylo možné pouze na prvním stupni,“ vyčíslila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Jak podotkla, data pro školní rok 2021/2022 budou mít na ministerstvu k dispozici až po vyhodnocení statistického šetření ke 30. září zhruba v listopadu.

Zvyšující se zájem rodičů na základě zkušeností z distanční výuky potvrdil i Jiljí Špičák, ředitel Oblastní pedagogicko-psychologické poradny Vyškov, která má pracoviště také v Blansku a Boskovicích. „Právě doba covidová a distanční výuka řadu rodičů přivedla k myšlence vzdělávat děti doma. Dříve by je přitom něco takového ani nenapadlo. Covid byl takovým katalyzátorem,“ uvedl.

Podle zakladatelky komunitní třídy ještě do začátku školního roku přibude rodičů, kteří se děti přece jen rozhodnou vzdělávat doma. „Je mnoho těch, kteří váhají a zvažují, zda do toho jít. Už se s námi třeba i zkontaktovali, ale stále čekají na to, jak se bude situace reálně ve školách v září vyvíjet. My jsme připravení i na situaci, že dětí nebude nakonec deset, ale i více,“ zmínila Klára.

Roušky ve třídách

Již několik let učí svého syna doma také Karolína Sítková z Hlohovce na Břeclavsku. „Kontaktuje mě nyní spousta známých a kamarádů s dotazy, co vše je potřeba vyřídit, aby mohli učit svoje děti doma. Zajímá je, kam se zapsat, co všechno musejí vyřídit, jak je to s učebnicemi či s přezkoušením. A překvapivě jde o lidi, kteří ještě před pandemií ani neuvažovali o tom, že by jejich děti nechodily do školy. Mnohé se ale změnilo s rouškami ve třídách a s testováním,“ okomentovala matka tří synů.

Důvodů, proč děti vyučovat doma, měla hned několik. „Jako učitelka z mateřské školy jsem měla jasno – moje děti prostě do tohoto neefektivního systému zařadit nechci. V českém školství nevidím budoucnost. Je zamrzlé, roky stejné a nevidím v něm žádný posun. Naopak domškoláctví je za mě něco naprosto přirozeného, kdy rodiče učí svoje děti tak, jak to ostatně dělají od jejich narození. Rozhodně se není čeho bát,“ tvrdí Sítková.

Hned dvě děti na domácí výuce jsou od nadcházejícího školního roku zapsané kupříkladu v Základní škole ve Velkých Němčicích na Břeclavsku. „Jde o děti rodičů, kteří nesouhlasili ani s testováním, ani s rouškami. Obě děti dokončily předešlý školní rok přípravou doma s tím, že jednou týdně docházeli ke konzultaci a pro úkoly,“ uvedla ředitelka školy Jaroslava Tesařová.

Aby rodiče mohli vzdělávat děti doma, musejí předložit škole, v níž jsou zapsaní, právě vyjádření školského poradenského zařízení k domácímu nebo individuálnímu vzdělávání. „Že by měl zájem o tato vyjádření narůstající tendenci, se říci nedá. Ti rodiče, kteří se na nás obracejí, však přesně vědí, co chtějí. Výuku mají naplánovanou, zorganizovanou a zajištěnou,“ podělil se o svou zkušenost ředitel.

Na individuální vzdělávání přitom podle ministerstva školství není nárok. Rozhoduje o něm ředitel školy, v níž je dítě zapsáno. A to na základě skutečně závažných důvodů. „Jde například o žáky, kteří mají tak zásadní problémy s běžnou formou vzdělávání, že je pro ně perspektivnější vzdělávat se v rámci individuálního vzdělávání. Jde třeba o fobie ze školy, závažná psychiatrická onemocnění, výrazné specifické nadání, autismus a podobně,“ přiblížila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

POČTY DĚTÍ V DOMÁCÍM VZDĚLÁVÁNÍ
ROK 2016/2017
Jihomoravský kraj 103, celá Česká republika 2067
ROK 2017/2018
Jihomoravský kraj 177, celá Česká republika 2591
ROK 2018/2019
Jihomoravský kraj 237, celá Česká republika 3232
ROK 2019/2020
Jihomoravský kraj 235, celá Česká republika 3874
ROK 2020/2021
Jihomoravský kraj 266, celá Česká republika 4557

Člověk, který bude vzdělávat žáka na prvním stupni základní školy, musí získat alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, musí mít vysokoškolské vzdělání. „Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky,“ zdůraznila Lednová.

O domácím vzdělávání uvažuje i Zuzana Kumpošt Jančálková z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. Kvůli současným covidovým opatřením. "Dcera Isabellka jde teď do předškolní třídy, ale pokud bude ta šaškárna pokračovat, tak jsem připravena ji převést na domácí vzdělávání a na příští rok mám i domluvenou školu, kde by mohla jako domškolák nastoupit. Takže u nás se uvidí podle situace," naznačila matka dívky.