Jejich práci blíže popisuje i ředitelka archivu Božena Kovářová. „Pokud bych to měla vyjádřit jinou než úřední řečí, tak se zabýváme pamětí národa. Zajišťujeme fakta z dob minulých a ukládáme informace ze současnosti tak, aby byly dostupné našim potomkům,“ doplňuje vedoucí Státního okresního archivu Blansko.

Zajímala vás historie už odmalička?

Zájem o historii se v naší rodině dědí. V dětství jsem toužila stát se archeoložkou. To se vyřešilo samo tím, že v roce, kdy jsem maturovala, nebyla archeologie vůbec otevřena. Archivnictví na brněnské filozofické fakultě se ukázalo jako stejně zajímavé, takže jsem nikdy nelitovala.

Co vás na ní baví?

Úplně nejvíce asi její nekonečná barvitost a naše nepoučitelnost.

Blanenský archiv se zabývá řadou činností, jaké hlavní úkoly plní?

Naše pracovní povinnosti jsou stanoveny zákonem o archivnictví a spisové službě. Hlavní náplní je proto archivování písemných materiálů určitých orgánů státní správy. Především se jedná o obecní, městské a okresní úřady, soudy a také základní a střední školy na území okresu Blansko. Uchováváme i písemné pozůstalosti cechů, různých spolků, zemědělských družstev a dalších subjektů.

Ilustrační fotografie.
Vnuk Alfonse Muchy neuspěl s odvoláním. Epopej patří Praze

Má podle vás veřejnost dostatečnou představu o tom, co archivnictví obnáší a jaké služby archivy poskytují?

Myslím, že veřejnost má o archivnictví pouze velmi mlhavou představu. Na druhou stranu jsme ale mnoho zajímavých archiválií získali i díky nálezům občanů.

Pokud bych si tedy chtěla představit běžný pracovní den archiváře, jak by vypadal?

Včetně mě u nás pracuje šest odborných archivářů. Každý se většinou postupně specializuje na některou z archivnických činností. Někdo se stará o chod badatelny, další má na starost evidenci archiválií a předarchivní péči, jiný se zabývá odborným zpracováním, tedy zpřístupňováním archiválií.

Kde čerpá energii a odpočívá
Oblíbený způsob odpočinku: Četba dobré knihy.

Oblíbený podnik: Všude tam, kde dobře vaří.

Oblíbená trasa procházky: Kamkoliv do lesa nebo k vodě, nejlépe když cestou potkám nějakou zajímavou historickou pamětihodnost.

S jakými problémy se jako archiváři potýkáte, co je na vaší práci nejtěžší?

S nadsázkou mohu říci, že zejména v mých začátcích to byly časté přesuny archiválií. Naše povolání klade také značné nároky na paměť. Vždyť jen kolik bylo nejrůznějších reforem státní správy během dvacátého století. Spoustu informací nemůžeme vygooglovat, je třeba si je prostě zapamatovat.

Navštěvují archiv často občané jen tak ze zájmu, nebo tvoří vaši klientelu převážně odborníci?

Odborníci v našem archivu také studují a hledají prameny, větší část badatelů ale tvoří studenti, kteří shánějí podklady ke svým závěrečným a diplomovým pracím. Občané chodí také hodně a je možné je rozdělit na dvě skupiny. První k nám přichází bádat cíleně, nejčastěji pátrají po svých rodových kořenech. Druhá skupina se u nás octne náhodou, když při nějakých úředních jednáních zjistí nejasnosti, které je potřeba vyřešit. Například při prodeji domu zjistí další spolumajitele nebo dávná věcná břemena. A při té příležitosti teprve objeví, že existují i archivy.

Ověřujete například i pravost dokumentů pro účely soudních líčení?

Provádíme úřední rešerše, tedy vyhledávání dokumentů pro státní instituce jako soudy, úřady pro zastupování státu ve věcech majetkových, pozemkové úřady, katastrální úřady, městské úřady a další státní orgány. Například při rozhodování v restitučních kauzách měly naše dokumenty velký význam.

A roční návštěvnost blanenského archivu se pohybuje spíše v desítkách, nebo stovkách badatelů?

Ročně nás navštíví asi sto padesát badatelů, mnozí chodí opakovaně, mluvíme zhruba o čtyřech stovkách návštěv. V posledních letech se ovšem velmi výrazně zvýšil počet předložených archiválií. V roce 2016 šlo o jeden a půl tisíce archiválií, což je oproti roku 2015 nárůst o 59 procent.

S jakými dokumenty mohou návštěvníci pracovat?

Mají možnost prostudovat asi tři tisíce sedm set metrů archiválií. Evidováno je na sto tisíc evidenčních jednotek včetně jednotlivin, které vytváří téměř dva tisíce fondů. Nejčastěji předkládáme badatelům dokumenty z fondů jednotlivých obcí před rokem 1945 a z fondů okresních soudů sbírky listin k pozemkovým knihám.

Které archiválie jsou na vaší pobočce nejcennější?

Náš nejstarší dokument pochází z roku 1463. Je to pergamenová listina vydaná českým králem Jiřím z Poděbrad, kterou udělil městu Boskovice právo pořádat výroční trhy. Pro nejstarší období jsou obvykle dochovány pouze listiny. Souvislejší řady písemností pro jednotlivé obce se obvykle datují od roku 1850. Badatelsky atraktivní jsou obecní a školní kroniky. Obecní jsou obvykle psány od dvacátých let 20. století, často zachycují i mnohem starší období. Školní kroniky pak většinou začínají kolem roku 1870.

Práci lodních modelářů přibližuje výstava blanenské galerie.
OBRAZEM: Kormidla, ráhna. Dvacet let klubu lodních modelářů přibližuje výstava

Pořádáte v archivu například i naučné přednášky nebo výstavy?

V červnu pořádáme pro veřejnost dny otevřených dveří, protože 9. června slavíme Mezinárodní den archivů. V rámci těchto dnů se vždy snažíme veřejnosti přiblížit nějakou zajímavou skupinu archiválií. Po předchozí domluvě je možné k nám přijít na exkurzi, čehož nejčastěji využívají školy. Výstavy a přednášky většinou pořádáme ve spolupráci s dalšími institucemi, například se zdejší knihovnou nebo muzeem.

Potkali jste se už při komunikaci s návštěvníky s nějakými vtipnými situacemi nebo dotazy?

Kuriózní situace vznikají nejčastěji kvůli nepochopení pravidel fungování archivu. Jednou se nám stalo, že badatel poslal sousedku, aby mu archiválie, které měl připraveny ke studiu v badatelně, vyzvedla a přivezla domů. Toto je běžné v knihovnách, archiválie je ale možné studovat pouze v archivu a nelze je vynášet mimo archiv.

Zasahuje do vaší práce posun v oblasti moderních technologií?

Ano, i archivnictví již tento trend zaznamenalo. S digitalizací se v našem oboru počítá u nejcennějších nebo badatelsky nejvyužívanějších dokumentů, protože se jedná o finančně velmi nákladnou záležitost. Za celou naši instituci, tedy Moravský zemský archiv Brno, zmíním web actapublica, kde zájemci mohou najít digitalizované matriky Jihomoravského kraje včetně celého blanenského okresu. Za náš okresní archiv mohu říci, že začala digitalizace dochovaných sčítání lidu z let 1869–1921 a nejstarších pozemkových knih. Zatím bohužel přetrvávají problémy se zpřístupněním digitalizovaných materiálů veřejnosti, ale pevně doufám, že se všechny technické problémy v dohledné době podaří vyřešit.

KRISTÝNA KUCHARČÍKOVÁ

Blanenská galerie. Ilustrační foto.
Galerie ruší vstupné na moderní umění. Lidem je vzdálené, vysvětlila ředitelka