Chátrající památky bez možnosti opravy, pozastavená výstavba, nejasná práva. Takové jsou neduhy nedokončených restitučních řízení na Blanensku. Ty trápí bývalé i současné vlastníky dotčených majetků.

„Zbývá dořešit ještě čtrnáct případů. Mezi nimi jsou nároky rodiny Salmů, Alexandera Kálnokyho či Isabelly Thienen-Serenyi, tedy tak zvané šlechtické majetky. Od roku 2006 se podařilo uzavřít celkem devatenáct restitucí,“ přiblížil situaci na Blanensku ředitel Pozemkového úřadu Blansko Stanislav Skřipský.

Jednou z největších nevyřešených restitucí je případ majetku a pozemků, jejichž navrácení žádá rodina Salm-Reifferscheidt. Od roku 1992 se tak vedou spory o asi osm tisíc hektarů lesů a polí, zámek v Rájci-Jestřebí nebo zámecký park v Blansku.

„Původně byla součástí této restituce také hlavní budova zámku a podzámčí. Kolem roku 2004 byly však tyto objekty ministerstvem zemědělství vyjmuty s tím, že nespadají pod příslušný restituční zákon. Zámecký park i zahrádka, která se nachází v areálu zámku směrem k přehradě Palava, ovšem v restitučním nároku zůstaly,“ popsala historii kauzy ředitelka Muzea Blansko Eva Nečasová.

Definitivní rozsudek v tomto případě zatím nepadl. Podle Nečasové tím dotčené památky trpí. „Je to problematické. O zámecký park by se mělo pečovat, pravidelně v něm vysazovat stromy. Jenže město Blansko, které se o park zatím stará, má v tomto případě svázané ruce. Samozřejmě parku jakousi minimální péči věnuje, pověření zaměstnanci se starají o tamní stromy, aby neohrožovaly chodce a podobně. Větší zásahy si ale město dovolit prostě nemůže, protože by mohlo vložit peníze do pozemku, který by nakonec získal někdo jiný. Přírodní památka, kterou tento park je, tak bohužel chátrá,“ vysvětlila Nečasová.

To potvrdila i právnička, která zastupuje dědice Hugona Salma, Alena Kinclová. „Kdyby restituční řízení určilo jasného majitele, ten by se o majetek mohl starat a investovat do jeho oprav. Jednání navíc blokuje i plány některých obcí. Přitom vzhledem k současné ekonomické situaci se dá očekávat, že více peněz do majetku zatíženého restitucí stát dávat nebude,“ vysvětlila Kinclová.

Jak mnohaletý spor skončí, zatím stále není jasné. „Existují náznaky, že by restituce Salmů mohla být brzy ukončena. Potvrdit by to však měl především Nejvyšší správní soud, který se touto záležitostí naposled zabýval,“ dodala Nečasová, která se restitucí salmovského majetku zabývá už sedmnáct let.

Dalším z případů je majetek Alexandera Kálnokyho. Ten sice už v minulosti získal a následně prodal letovický zámek, uplatňuje však vlastnická práva ještě na další pozemky na Letovicku. Problém s tím mají například obyvatelé Míchova. Ti by potřebovali spravit tamní rybník, jenže je brzdí právě nevyjasněné majetkové vztahy.

„Rybník je v havarijním stavu. Dřív se v něm chovaly ryby, teď ale potřebuje vyčistit a spravit hráz. Ta, když je hodně vody, totiž protéká. Dotace na opravu přitom nedostaneme právě kvůli restituci. Opravit rybník na vlastní náklady si dovolit nemůžeme,“ řekla starostka Míchova Růžena Fojtová.

Podobně jako v případě Hugona Salma i u Alexandera Kálnokyho je třeba podle právníků vyřešit otázku občanství původního vlastníka.