Najít vystudovaného učitele cizího jazyka a hudební nebo výtvarné výchovy je pro ředitele základních škol na Blanensku stále větší problém. „Kdo dnes vystuduje cizí jazyk, toho většinou ve školství nenajdete.

Kvůli nízkému ohodnocení nemůžeme žádným firmám konkurovat,“ shodují se ředitelé škol.
Ti tvrdí, že vybírat si nemohou ani mezi učiteli výchovných předmětů. „Vystudovaný učitel výtvarné nebo hudební výchovy by se tu při počtu tříd, které na škole máme, ani neuživil,“ podotkl ředitel Základní školy Benešov Jiří Vyklický.

Na mnoha školách se tak ředitelé potýkají s problémem nekvalifikovaných učitelů. Ti by měli podle školského zákona složit státní zkoušky ve svém oboru nejpozději do roku 2010.

„Největší potíže máme s hledáním učitelů na druhém stupni. Najít vystudovaného učitele na první stupeň naštěstí není problém, těch je dostatek,“ uvedl ředitel Základní školy Lysice Zdeněk Burýšek.
Podle výroční zprávy má v tamní škole pětaosmdesát procent učitelů možnost vyučovat to, co vystudovali. „Zrovna se nám nedaří sehnat učitele přírodopisu. Ale sehnat vystudovaného učitele, který bude odborníkem ve svém oboru a navíc bude autorita pro děti, bývá těžší a většinou záleží i na štěstí,“ dodal ředitel školy.

Podobně situaci vnímá i ředitel základní školy v Letoviích Miloš Randula. „Nejméně aprobovaných učitelů vyučuje cizí jazyky. Obecně se dá říct, že je to jedno z nejslabších míst celého školství, které pak nejvíce odnášejí žáci. Ovšem podmínky, které mohou školy vystudovaným jazykářům nabídnout, nemohou soukromým firmám konkurovat,“ dodal s tím, že ještě obtížnější situaci mají malé školy na vesnicích. „Naše škola je velká. Máme tedy tu výhodu, že si můžeme dovolit vyučující, kteří svůj obor vystudovali. Menší školy na tom bývají hůře,“ dodal.

To potvrzuje například ředitel benešovské školy. „Na každý předmět vystudované učitele pochopitelně nemám,“ uvedl Jiří Vyklický, který se potýká se stejnými problémy jako většina jeho kolegů na Blanensku. „Chybí nám vystudovaný angličtinář a také učitel hudební a výtvarné výchovy. Pokud je ta možnost, učitele alespoň posílám do nejrůznějších kurzů,“ řekl.

Právě semináře a kurzy pro učitele mohou být jednou z možností, jak situaci pomoct. „Zabýváme se vzděláváním učitelů, kterým nabízíme kurzy a školení, jak pro celé organizace, tak pro jednotlivce. Největší zájem je o cizí jazyky, protože zejména angličtináři ve školách nejsou a myslím, že ani dlouho nebudou,“ potvrdila Anna Skoupá ze Střediska služeb školám Blansko.
Učitelé, kteří svůj předmět vyučují bez toho, aniž by jej vystudovali, budou muset zpět do školy. Do konce roku 2010 by podle školského zákona měli mít předmět, který vyučují, vystudovaný.

„Školské zákony se ale neustále novelizují, navíc si myslím, že není možné kvůli nesplnění tohoto požadavku propustit větší množství učitelů,“ domnívá se ředitel lysické školy Burýšek. Podle něj hraje ve výuce zásadní roli osobnost učitele. „Důležité je hlavně pedagogické vzdělání a přístup ke studentům,“ míní.