Po desátém květnu devatenáct set čtyřicet pět udělalo velení sovětské armády v zámecké oboře zajatecký tábor. „Pro maďarské vojáky, co je konec války zastihl na našem území. Byli sem přivezení z lokality okolí řeky Svratky a československého pomezí. Celkem v oboře žilo asi dvacet tisíc zajatců. Dalších pět pak na Druckerově pile," uvedl Vilém Fránek z rájecké farnosti, který se zabývá poválečnou historií.

Krátce po vybudování zajateckého tábora však vypukla v městečku epidemie. Kvůli znečištění vodního pramene. Ten byl v zámecké oboře poblíž místa, kde stály latríny a sociální zázemí zajateckého tábora. Zpočátku nebyla epidemie rozpoznána jako tyfová. „Městečko se muselo uzavřít do karantény. Otevřela se tady nemocnice, bylo potřeba velké množství lékařů a sester. Tyfem se v Rájci-Jestřebí nakazilo několik stovek lidí. Třiapadesát jich zemřelo. Kolik se nakazilo a nakonec zemřelo maďarských zajatců, nevíme. Dá se odhadovat, že mrtvých ale byly stovky. Mám svědectví od několika místních lidí, kteří viděli masové hroby. Zda jsou zde dodnes, nelze potvrdit ani vyvrátit," dodal Fránek.

Podle něj Ráječtí vztyčili kříž jako památku na místní oběti epidemie i maďarské vojáky. „Je to místo, které připomíná utrpení lidských bytostí. Nelze o tom mlčet. Jako lidé se s minulostí musíme vypořádat. Vztyčení kříže je takový akt smíření. Mnoho rájeckých rodin nezapomene, že na konci války ztratily syna nebo dceru. To samé i na maďarské straně," řekl Fránek s tím, že Maďarsko projevilo zájem o doplnění historických informací o zajateckém táboře. V budoucnu tak toto místo ještě připomene informační deska v areálu rájeckého zámku.