Chcete důkaz? Tady je. V mrazivém sobotním ránu na Starém Blansku podupává zhruba šedesátka prokřehlých nadšenců. S pětilitrovým soudkem v batohu na zádech vyrážejí na Hořice. Čeká je více než dvoukilometrové stoupání do velmi prudkého kopce. „Přijeli jsme na Rajbas. Dcera běhá, vyhecovala mě. Tak si tu srandu se soudkem na zádech zkusím taky. Je to pro mě premiéra. Asi budu jeden z nejstarších,“ usmívá se zanedlouho třiašedesátiletý Radomír Hut z Brna. Na trať vyráží s číslem čtyřicet sedm a závod zdárně dokončí.
Na start se chvíli po něm chystá i Jana Kakáčová z Blanska, která nedávno získala titul na mistrovství Evropy v canicrossu. S fenkou evropského saňového psa Kilianou Jornet ovládly sprint. Se svým druhým psem Carlem Lewisem pak běhá i dlouhé terénní výzvy. Tentokrát ale oba nechala doma. „Lewis by se na mě v tom kopci asi vyprdl a motal se kolem. A na Kilianu je to moc prudké,“ hlásí před výběhem zkušená atletka.
Na kole na Grado
Hlavní stan má festival Rajbas v režii sdružení Horizont v blanenském Dělnickém domě a tamním kině, kde servíruje největší porci programu. V sobotu večer je tam nabito. O zajímavé příběhy o cestách za dobrodružstvím tam člověk zakopává doslova na každém kroku. A nemusí se zdaleka jednat o extrémní výkony v exotických destinacích. Tak například David Fíbek z Ostrova u Macochy dojel s kamarádem na kole až na italský ostrov Grado. Z osmisetkilometrové výpravy natočil snímek Na kole z Ostrova na ostrov a přihlásil ho do festivalové filmové soutěže Okem dobrodruha. „Jsem rád, že se film ostatním líbí. S kamarádem jsme dumali, kam vyrazit v létě na dovolenou. On chtěl k moři já někam na kole. Tak jsme to spojili a vyrazili z Ostrova u Macochy na italský ostrov Grado. Výpravu jsem točil na malou GoPro kameru a většina záběrů je přímo z jízdy. Byl to neskutečný zážitek, i když druhý den už jsme byli strašně unavení a bolaví. Ale stálo to za to. Stezka ze Salzburgu na Grado, po které jsme ve druhé půli jeli, byla naprosto fantastická a je jedna z nejhezčích v Evropě,“ říká mladík.
O skvělý zážitek se na pódiu dělí také Lucie Skoupá z Blanska. V létě se zapojila do benefiční himálajské výzvy a jako dobrovolník dva týdny pomáhala v indické škole. Akci organizuje neziskovka Brontosauři v Himálajích. „Himálajská výzva spočívala v tom, že člověk musel postupně zdolat tři výzvy. Na motorce v těžkém terénu dojet sto osmdesát kilometrů k jezeru a zpět. Dva dny plout na raftu po řece Indus a ve finále vylézt na šestitisícovku. Až na rafty, kde mě skolily střevní potíže, jsem vše zvládla. Pro mě to byla ideální dovolená, já jezdím jenom na takové,“ usmívá se žena, která pracuje jako ekonomka.
Himalájská výzva
Druhou část pobytu v indickém Ladaku pak strávila ve škole mezi dětmi ve vesnici Mulbekh v Malém Tibetu. S ostatními dobrovolníky sestrojili školákům model gravitačního generátoru. „Bylo to naprosto super. Místní dětmi byly velmi vděčně a bezprostřední,“ dodává Skoupá.
Mezi davem příchozích se v sobotu večer v Dělnickém domě proplétá také šéf festivalu Milan Daněk. Je spokojený, že se příchozí baví a po roce se s ostatními opět dělí o zážitky ze svých výprav za dobrodružstvím. „Letos mám obrovskou radost z dětské přehlídky Wau, kde se tentokrát sešlo patnáct prezentací jejich dobrodružství. To se dá zažít přitom zažít na táboře, jednodenním výšlapu třeba do Moravského krasu nebo při sjíždění řeky. Není potřeba, aby člověk jel hned napoprvé někam do světa. Rajbas je tradice, která spojuje lidi. Sdílí společné zážitky. To je hlavní poslání festivalu. Jsem rád, že to funguje a do Blanska se každý rok vrací spousta lidí. Když jsme před lety začínali s malou akcí, netušili jsme, co se z toho časem vyvine,“ vysvětluje Daněk.
Za pravdu mu dává například filmový režisér a producent Petr Kašpar, kterého cituje web festivalu. „Rajbas byl první fesťák, který nás přijal a to zůstává ve mě dodnes. Nikde jsem nezažil atmosféru jako v Blansku. Je to křižovatka. Místo, kde si i přednášející můžou sednout a vzájemně se poznat,“ dodává Kašpar.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
