Když se v následujících letech nezačne s opravou sokolovny v Boskovicích, může být její provoz značně ohrožený. To dlouhodobě tvrdí boskovičtí sokolové, kteří letos intenzivně začali jednat s vedením radnice o bezplatném převodu sokolovny na město. Návrh darovací smlouvy již tento týden schválili tamní radní.

Pokud mu v polovině listopadu dá zelenou také vedení Sokola v Praze, a nakonec i prosincové zastupitelstvo, stane se sokolovna majetkem města od prvního ledna příštího roku. „Ze znaleckého posudku, který jsme si nechali vypracovat vyplynulo, že hodnota darovaného objektu včetně pozemků je jednadvacet milionů korun. Posudek jsme si nechali vypracovat proto, abychom měli podrobnější informace o stavu objektu," uvedla starostka Boskovic Hana Nedomová.

Sokolovnu mají spravovat Kulturní zařízení města Boskovice, což je organizace zřizovaná městem.

Na nákup mobiliáře nebo opony a provozní náklady budou mít pro rok 2017 k dispozici více než dva a půl milionu korun. Další dva miliony korun má v plánu do sokolovny investovat město. „Uděláme jen nejnutnější opravy. Například rekonstrukci podlah či kuchyňky," upřesnila Nedomová.

Do konce června příštího roku se budou v sokolovně konat kulturní akce, které mají sokolové již sjednané. A od července až do konce prosince budou z důvodu oprav její brány zavřené. V provozu pak opět bude od ledna roku 2018.

Vedoucí boskovického odboru správy majetku Gabriela Šmerdová uvedla, že objekt je v poměrně dobrém technickém stavu. „Podle posudku nevyžaduje nějaké okamžité a více nákladové zásahy. Kulturní zařízení města Boskovice dostanou v dalších letech milion korun na její provoz. Některé akce, jako například různé plesy, se pak nejspíš přesunou do sokolovny ze zámeckého skleníku, jehož kapacita je pro pořádání větších akcí nedostačující," popsala Šmerdová.

Do budoucna chce město nechat zpracovat studii, která bude řešit větší opravy sokolovny. „Pak ji představíme veřejnosti. Na rekonstrukci se také budeme snažit získat dotace, pokud budou vypsané," upřesnila Nedomová.

Boskovičtí sokolové budou mít v sokolovně i nadále svou kancelář a plánují tam pořádat asi deset akcí ročně. Do sokolovny teče čím dál méně peněz od roku 2009. Tehdy zanikla společnost Sazka, jejímž akcionářem byla také Česká obec sokolská. „Můžeme si dovolit platit už jen běžnou údržbu a drobné opravy," vysvětlil starosta boskovického Sokola Libor Molt.

Sokolovna podle něj každým rokem čím dál víc chátrá, a tím pádem klesá i její hodnota. „Účetně jsme tak každoročně asi dvě stě padesát tisíc korun v minusu. Určitě tomu není tak, že se chceme sokolovny zbavovat. Ale bez pomoci města by byl její provoz neudržitelný," upřesnil Molt s tím, že město má také mnohem větší šance získat na její opravy dotace.

Že se budova z roku 1912 dočká opravy, vítá například Karel Staněk. Ten je předsedou boskovických rybářů, kteří tam každoročně organizují ples. „Prostředí je v sokolovně katastrofální. Třeba prostory kuchyně jsou na množství jídla, které vydáváme, hodně stísněné. Je potřeba zvětšit je. Výměnu si zaslouží i stoly a židle v tanečním sálu. Jsou hodně zastaralé," zhodnotil Staněk.

Zvenku je sokolovna hezká. V roce 2006 se totiž dočkala opravy střechy, fasády či výměny oken. Na čtyřmilionovou investici přispělo město i stát. Vnitřek ale naposledy opravovali v sedmdesátých letech minulého století. Sokolové si na provoz budovy dosud vydělávali také sami. Sídlí v ní různé instituce. Příjmy tak přicházejí alespoň z nájmů.