Záměr obnovit ve skanzenu keltskou tradici se tak sesypal jako domeček z karet. A zatím zůstává otázkou, jestli se to vůbec někomu povede. O tom, co bude s Isarnem dál, bude šestého září rozhodovat rada města. „Zatím nemáme žádného nového zájemce. Mám nějakou představu, co s areálem, ale představím ji až na radě. Částečně tam třeba zachováme keltskou osadu a domečky, a zbytek areálu bude sloužit k jinému účelu," uvedl starosta Letovic Vladimír Stejskal.

Celý projekt ztroskotal na nedostatku financí. Vedoucí sdružení Keltoi Václav Horák spoléhal především na dotace. Například z Jihomoravského kraje se mu povedlo získat přes sto třicet tisíc korun. Jenže stavby jsou již natolik zchátralé, že celková rekonstrukce by si podle Horáka vyžádala kolem dvou milionů korun. A přestože se v Isarnu konalo několik akcí, například keltské svatby, Keltoi mu jeho bývalou prestiž vrátit nedokázalo.

Návštěvnost byla nízká a vstupné nepokrylo ani náklady na provoz. „S vedením města jsme se dohodli, že smlouvu uzavřenou do roku 2018 předčasně ukončíme. Nemohl jsem dále akceptovat podmínky v ní uvedené. Mrzí mě, že jsme za ty tři roky nenašli společnou řeč a že jsem nedokázal město přesvědčit k vytvoření smlouvy na delší dobu. Potřebujeme totiž dlouhodobě udržitelné projekty," vysvětlil Horák. Již dříve požádal radnici o to, aby pozemky Isarna Keltoi přenechala. Radní to ale zamítli z důvodu nejistoty projektu.

O dění v Isarnu se loni začala více zajímat Marie Staňková z Chrudichrom, která v něm působila již za dob jeho zlaté éry. Nejdříve se souhlasem Horáka, později i přes jeho nesouhlas organizovala v areálu vlastní kulturní akce. Pořádala i brigády, při nichž s dobrovolníky opravovala chátrající stavby. A přestože dokonce založila také spolek Isarno, její zájem o provozování skanzenu opadl. „Isarno je stále moje srdeční záležitost, ale už v něm momentálně nemohu působit především ze zdravotních, ale i finančních důvodů. Pan Horák do Isarna téměř vůbec neinvestoval. Přesto, že jsme tam dělali nějaké opravy, hodně chátrá. Potřebuje velkou finanční injekci. Jen oprava hlavní budovy s hospodou bude stát alespoň osmdesát tisíc korun," vysvětlila Staňková.

Když město před časem uvažovalo, komu pozemky, na kterých stojí keltská osada, pronajme, projevili o ně zájem také Jindřich Stöhr a Drahoslav Janků s projektem Úletov u Letovic. V areálu chtěli vybudovat recesistické městečko pro volnočasové aktivity. Jenže radnice dala přednost sdružení Keltoi, protože chtěla zachovat keltskou tradici. Oba muži podnikají ve stavebnictví a areál chtěli opravit z vlastních zdrojů. „Kdyby byla nějaká možnost Isarno získat do pronájmu, musel bych si promluvit se svými partnery, jestli by do toho šli," uvedl Drahoslav Janků.

Myšlenka recesistického městečka se líbí Marii Staňkové. „Myslím, že by dovedlo přilákat návštěvníky. Isarno už nikdy nebude to, co bývalo. Navíc lidi dnes keltská tradice ani moc nezajímá, chtějí mnohem víc. V dnešní uspěchané době se potřebují hlavně vyblbnout. Dovedu si představit, že by tam vznikla alespoň nějaká odpočinková zóna s hřištěm pro děti a občas by se tam konal třeba nějaký koncert," popsala Staňková.

Na to, co nakonec s Isarnem bude, je zvědavá i letovická opozice. „Již několik let se to řeší, ale bohužel víceméně bezvýsledně. Snad se najde nějaký seriózní zájemce s dostatečnými finančními zdroji," uvedl zastupitel Radek Procházka.