VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pygmejům jsme ukázali knížku a oni byli u vytržení

BLANSKO - Když jsem v polovině května mluvila s Milanem Daňkem, pomalu si balil kufry a vyrážel do míst, kam běžní dovolenkáři právě nesměřují – do Konga a Ugandy.

12.7.2007
SDÍLEJ:

Milan DaněkFoto: Dagmar Kulaviaková

A také se obával, aby se podařilo splnit hlavní cíl cesty - doputovat do pralesa Ituri a setkat s nejmenšími lidmi na světě Pygmeji Bambuti.
Na začátku července, tři dny po příjezdu z expedice, se setkávám se sice zarostlým mužem, ale plným zážitků a úsměvů, který jedním dechem dodává: „Bylo to strašně zajímavé, ale jsme moc rádi, že jsme se vrátili.“ Když potom vykládá o penězochtivých úřednících, o osudech Pygmejů a lezení po ledovci v Ruwenzori, začínám chápat, že si Milan Daněk a Alena Žákovská, členové blanenského sdružení Horizont, sáhli na dno.
Kam všude jste zatím podnikl expedice?
Byli jsme třikrát na Nové Guineji, v Xingú v Brazílii a na Borneu. Expedice směřují do míst, které popisoval Rakušan Henrich Harrer. Ale stává se, že objevujeme i zapomenuté české osobnosti velkého významu a snažíme se je popularizovat. V poslední době jsme pomohli tak v Česku dostat do povědomí Vladimíra Kozáka, rodáka z Bystřice pod Hostýnem, který celý život prožil v Brazílii a filmy a sbírky tohoto znalce indiánů jsou ve světových muzeích. A teď jsme přišli na dalšího velice slavného Čecha, na antropologa Pavla Šebestu, největšího odborníka na Pygmeje. Získal přezdívku Baba wa Bambuti – Otec Pygmejů a právě s jeho knihou Mezi nejmenšími lidmi světa jsme se vydali do Konga za Pygmeji Bambuti.

Malí Pygmejové. Děti, které vždy ochotně pózují,  dopoledne chodí do pralesa a pomáhají rodičům, odpoledne některé navštěvují školu.

Jaký je cíl expedicí?
Jsem ze staré školy a vždycky jsem měl nějaký vzor. Tím je Henrich Harrer, který se zajímal o geograficky izolovaná etnika. Velice nás těší, že přijal čestné členství i v našem sdružení. Čerpáme z jeho knih a srovnáváme, jak se od dob a to je čtyřicet let, kdy tam byl on, změnil jejich život.
Kde se to nejvíce změnilo?
Na Nové Guineji. Když v roce 1962 Harrer přišel do těchto míst vnitrozemí, byla tam doba kamenná. To, co on tam viděl, tak to byla cesta časem. Když jsme tam v roce 2002 byli my, už to tam bylo jiné. Domorodci na Nové Guineji se chtějí měnit, neváží si svých tradic. Oni o vnějším světě ví a přejí si být jiní nejenom v tom , že již mají železo.
Právě jste se vrátili z expedice Ruwenzori – Ituri. Co je Ruwenzori a Ituri?
Ruwenzori jsou hory, které leží na hranici Ugandy a Konga, a byla to první část expedice. Ruwenzori pro svou jedinečnost byly zařazeny na seznam přírodních památek UNESCO. Na rozdíl od velkých hor Afriky nejsou sopečného původu a nejvyšší vrchol Margherita Peak dosahuje výšky pět tisíc sto devět metrů. Je tam unikátní příroda se spoustou endemitů a je to hodně nedostupné a divoké. Nikoho jiného jsme tam nepotkali. Pohyb zde je nesmírně náročný. Angličané na ugandské straně v padesátých letech vybudovali základní okruh, který je na sedm dní a po cestě vystavěli chaty. My jsme to tedy šli osm dní, protože jsme nemohli přejít jednu řeku a museli jsme počkat, než opadne voda. A Ituri je největší prales Afriky, nachází se v Kongu a žijí v něm Pygmejové.

Zdolat Margherita Peak, který je se svou výškou 5109 metrů  nejvyšším vrcholem Ugandy a Konga, bylo náročné.

Měli jste průvodce?
V Ruwenzori ano. Platí tam velmi přísná ochranná pravidla a je to hodně finančně náročné. Tam je povinnost na každé dva lidi mít horského vůdce a čtyři nosiče.
Co se vám v Ruwenzori nejvíce líbilo?
(Úsměv) To se musí vidět. Takovou přírodní krásu jsem dosud neviděl. Ta příroda, ty rostliny, prostě nádhera, je to taková bizarní krajina. Vystoupili jsme na nejvyšší vrchol vlastně díky neznalosti. Kdybychom věděli, do čeho jdeme, tak nevím, jestli bychom tam šli. Během výstupu sněžilo. Lezli jsme jak po skalách, tak po ledu. Také jsem ujel a po stěně letěl patnáct metrů. Naštěstí náš horský vůdce byl velmi zkušený. Já a i Alena , která už něco slezla, jsme si říkali, že to byl náš největší sportovní výkon z hlediska horolezení. Bylo to celkem drsné. Ale Uganda byla oproti Kongu sranda.
Uganda byla sranda? Jak to?
V Ugandě je to normální běžná turistika, má to svá pravidla. Z našeho hlediska je to normální země, dokážeme to chápat. Zatímco Kongo je úplně jiné. Hned jak se překročí hranice Konga, tak se člověk ocitne ve světě, který kromě svévolné moci peněz nemá žádná pravidla. Nedokážeme to chápat. Problémy byly pořád. Přešli jsme hranice, tam byla vlajka, u ní uvázaná koza, a když celníci viděli, že jsme cizinci, tak nás odvedli do kanceláře. Úředník nejvíc ověšený zlatem si vzal náš pas a řekl: „Tohle vízum je neplatné.“ A já se ptal samozřejmě proč. A on mi odpověděl: „Protože já jsem takové nikdy neviděl.“ Pak nás začali šacovat. Hodně je zaujaly tyčky od stanu. A potom si řekli o peníze. A takto to pokračovalo dál. Všichni chtěli peníze, za povolení, za razítko. A ještě to fungovalo tak, že jsme nešli podle toho, kam chceme jít my, ale kam nás poslali, šli jsme jednoduše od úředníka k úředníkovi.
Minule jste měl obavu, aby jste na Pygmeje vůbec narazili. Prý rebelové Pygmeje zabíjejí a pojídají. O co jde?
Rebelům jde o velké zásoby přírodního bohatství, které je na území Pygmejů. Velká světová africká válka oficiálně skončila pře třemi roky, ale ozbrojené střety jsou tam stále na denním pořádku a jsou tam zaminovaná území. Ale Pygmeje pojídají z rituálních důvodů, chtějí získat jejich vlastnosti. Mluvili jsme s člověkem, kterému snědli celou rodinu. To se tam dělo a možná děje. Máme neoficiální informace, že u nejbohatších je zvykem si vyjet na lov Pygmejů, mají je za zvěř.
Asi se teda Pygmejové bojí že? Nebo i přesto jsou přátelští?
Všechno, co popisuje Šebesta, je pravda. Oni jsou nesmírně přátelští, veselí a hašteřiví. Byli jsme v deseti vesnicích. Vždy začali zpívat, bubnovat a tancovat, byl to fakt randál.
Jak jste se s Pygmeji seznamovali?
Měli jsme s sebou knížku Šebesty, která je plná fotek Pygmejů. Abychom navázali kontakt, tak jsme jim ukazovali ty fotky a oni na to reagovali úplně perfektně. Řekli jsme jim, že Baba wa Bambuti je Čech a že my jsme také Češi. Oni Baba wa Bambuti rozuměli, takže jsme hned byli kamarádi. V souvislosti s Baba wa Bambuti se nám tam stala jedna legrační příhoda. Potkali jsme v Ituri italského antropologa, který tam žije jako misionář. Také jsme mu tu knížku ukázali. A on nám řekl: „Šebesta? No samozřejmě, že ho znám. Ale nevěděl jsem, že je Čech, já myslel, že je z Moravy.“
Jak jsou tedy vlastně Pygmejové velcí?
Když jsem je filmoval, tak jsem měl kameru v pase a to ze dvou důvodů. Za prvé aby nevěděli o tom, že filmuji a také to bylo tak v jejich výšce. Mají přibližně metr deset až metr třicet. Zúčastnili jsme se i tradičního pralesního lovu do sítí. V důsledku války však bohužel už není téměř co lovit, za šest hodin jsme ulovili jen jednu antilopu.
Můžete prozradit, zda a jakou expedici případně plánujete na další rok?
Protože projekt o nejmenších lidech světa nám přijde zajímavý, tak uvažujeme o expedici do Malajsie. Tentokrát za Negrity.

12.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Strojírenští technici kontroly kvality, 105 Kč Technici kontroly kvality, laboranti v ostatních průmyslových oborech kontrola a expedice (plastových dílů). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 105 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadované dovednosti: , - vzdělání SOU, - ochota učit se novým věcem, - praxe v oboru není podmínkou - zaučíme, Náplň práce: , - svěšování zalakovaných dílů, , - kontrola a měření zalakovaných dílů, , - příprava a balení dílů k expedici, Nabízíme práci ve stabilní prosperující firmě s cílem stále se rozvíjet, zajímavé platové podmínky,příspěvek na stravování apod., možnost finančního a kvalifikačního růstu, práci v příjemném kolektivu., Třísměnný provoz (pondělí až pátek - ranní, odpolední, noční: 6:00-14:00, 14:00-22:00, 22:00-6:00hod)., Možnost i práce ve dvousměnném provozu (ranní, odpolední), Nástup možný ihned nebo dle dohody., , V případě zájmu nás kontaktujte: tel.601355595, nebo zasílejte životopisyna email: irena.ruzickova@colorprofi.cz. Pracoviště: Colorprofi, spol. s r.o., Chrudichromská, č.p. 2403, 680 01 Boskovice. Informace: , . Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 21 000 Kč Prodavači potravinářského zboží prodavač/ka masa a uzenin. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu neurčitou., Požadujeme: zdravotní průkaz, praxe v prodeji masa výhodou , znalost práce na PC, profesionální přístup k zákazníkům, komunikační schopnosti., Zaměstnanecké výhody: jídelní kupóny (stravenky v hodnotě 118,-), 2x do roka mimořádné prémie, První kontakt telefonicky v době 7.00-15.30 hod na čísle 777 713 739 - p. Stančík nebo na e-mail. adrese: stancik.v@makovec.cz. Pracoviště: Makovec a.s. - prodejna boskovice, Rovná, č.p. 2460, 680 01 Boskovice. Informace: Jiří Hepnárek, +420 777 713 725. Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel odborných předmětů 26 020 Kč Učitelé odborných předmětů (kromě pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) Učitel/ka všeobecně vzdělávacích předmětů - ICT koordinátor a metodik. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26020 kč, mzda max. 33930 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou- jedná se o zástup za mateřskou dovolenou., -Po uchazeči požadujeme splnění kvalifikace pro učitelství všeobecně - vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ se zaměřením na informatiku ( ideálně aprobace informatika a matematika) dle zákona o pedagogických pracovnících a testní bezúhonnost, - Uchazeč bude zajišťovat funkci ICT koordinátora a ICT metodika., První kontakt telefonicky na čísle: 776 351 143 nebo na mail: reditel@zsvelkeopatovice.cz. Pracoviště: Základní škola velké opatovice, příspěvková organizace, Pod Strážnicí, č.p. 499, 679 63 Velké Opatovice. Informace: Karin Petrželková, +420 776 351 143. Služby - Služby Poštovní doručovatel 15 500 Kč Doručovatelé listovních poštovních zásilek doručovatel(ka) listovní pěší. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15500 kč, mzda max. 18500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou 1 rok s možností dalšího prodloužení. Plný nebo zkrácený prac. úvazek - 35-37,5 hod týdně. Možno absolvent/ka., Příprava listovních zásilek a jejich doručování do firem a domácností, uložení nedoručených zásilek na ukládacích poštách, vyúčtování zásilek a finanční hotovosti po návratu na pracoviště, distribuce reklamního a propagačního materiálu. , Zaměstnanecké výhody: 5 týdnů dovolené, stravenky, vlastní rekreační zařízení., Kontakt nejdříve telefonicky Po-Pá 7.00-14.00 hod na č. 734 876 557 - p. Renata Kolaříková, e-mailem na adrese: kriz.petr.2@cpost.cz nebo osobně v odpoledních hodinách (po 14 hod) na adrese Blansko, Hybešova 584/53.. Pracoviště: Česká pošta, s.p. - pracoviště blansko, Hybešova, č.p. 584, 678 01 Blansko 1. Informace: Renata Kolaříková, +420 734 876 557.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rozhovor na konci týdne s Pavlem Růžičkou z Centrály cestovního ruchu JM.

Odborník na cestovní ruch Pavel Růžička: Vinařská turistika je fenomén

Ilustrační foto.

Kraj vypoví smlouvy na autobusy a vysoutěží nové. Kvůli zvýšení mezd řidičů

Víkend v Brně bude patřit veteránům, v Jedovnicích vyloví Olšovec

Brno /TIPY NA VÍKEND/ – Na desítky historických aut a motocyklů se mohou lidé přijít podívat tuto sobotu na brněnské výstaviště. Kromě výstavy patří k Motortechně tradičně i burza. Sběratelské předměty, součástky i náhradní díly tam nabídne více než čtyři sta prodejců.

Daň za vedra: hrady a zámky lákaly letos méně

Jižní Morava - Největší nepřítel jihomoravských památek? Letos jednoznačně vedro. Vysoké letní teploty se promítly i do návštěvnosti zámku v Lednici na Břeclavsku. Ten sice s dosavadními čtyřmi sty tisíci vstupy zůstává i nadále jasně nejnavštěvovanější památkou v kraji, podle tamní kastelánky Ivany Holáskové ale lidí oproti loňsku zhruba o třicet tisíc ubylo.

Aktivisté ukázali prstem: Oni cpou sex, kam nepatří

Brno /FOTOGALERIE, ANKETA/ – Dívky v krátkých sukních na motorkách nebo nápis TEST ME na tričku studentky. Lidé letos na anticenu Sexistické prasátečko nominovali město Brno i Masarykovu univerzitu. Akce, kterou pořádá organizace Nesehnutí, upozorňuje na sexismus v reklamách.

Dějiny přiblíží amatérské video i lidové umění

Brno /ANKETA/ – Svislý pás fotografií, který zachycuje srpnové události roku 1968 v Brně ústící do vitríny, ve které jsou předměty připomínající totalitní moc nebo protirežimní aktivity ze stejné doby. Takovou scénu nabízí výstava Srpen 1968 mezi dějinnými osmičkami.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT