Na řece Svitavě v Adamově na Blanensku podupávali v pátek na březích prokřehlí lovci už před šestou hodinou ráno. Stáli na tradičních místech, kam místní organizace vysazuje pstruhy duhové. Ti v posledních letech v úlovcích naprosto válcují původní pstruhy potoční, kteří se z tekoucích vod vytrácejí. „Nasadili jsme pěkné duháky. Od třiceti centimetrů nahoru. Myslím, že zahájená bude pro rybáře úspěšná,“ hlásil ještě před začátkem lovu jeden z adamovských rybářů Josef Trunda.

Úderem šesté hodiny ráno začaly vzduchem létat první nástrahy. Někdo věřil třpytce a umělým rybičkám, jiný zase gumovým nástrahám. Několik rybářů muškařilo. A první úlovky pstruhů duhových na sebe nenechaly dlouho čekat.

Několik pěkných pstruhů si ze Svitavy vytáhl například osmaosmdesátiletý František Novák. „Každá zahájená je pro mě svátek. Nevím totiž, jestli už nebude náhodou moje poslední. Táhne mi na devadesát a nohy už mi moc neslouží. Včera jsem navíc spadl při stříhání stromků ze žebříku a potloukl se. Vynechat ale kvůli tomu pstruhy? Neexistuje. Sice byla velká zima, naražená ruka bolela a moc mi to s prutem nešlo, ale zachytal jsem si parádně. Tři pěkné chlapáky duháky si nesu domů a další tři jsem pouštěl. Všichni skočili na třpytku,“ usmíval se spokojený důchodce.

Zabral na woblera

Na skok před prací vyrazil v pátek ráno ke Svitavě také Michal Novotný z Adamova. Před sedmou hodinou končil lov pěkným pstruhem duhovým. „Kolik má? Sedmatřicet centimetrů. Zabral v proudu na woblera. Pěkný souboj. Chytal bych dál, ale už musím do práce,“ řekl při skládání prutu a balení muž.

Stejně velkého pstruha ulovil také jeho kolega Radim Baisa. Ten se ráno tradičním úsekům, kde se ryby vysazují, vyhnul. Zamířil na místa, kde chytával jako kluk. Proudy řeky Svitavy v okolí babického koupaliště ho však tentokrát zklamaly. „Vždycky jsem tam nějakého pěkného potočáka vytáhl. Letos nic. Pstruh potoční je už na řece velká vzácnost. Obrovská škoda, že tato krásná ryba mizí. Chytil jsem alespoň jednoho pěkného duháka, který tady musel zůstat z loňska. Zkusím projít ještě pár míst a třeba se ještě něco splete,“ usmál se Baisa a šel k dalším tůním a proudům, kde byl úspěšný.

Později dopoledne už záběry ryb slábly a lovci museli zkoušet stále nové nástrahy. Někdo to už u řeky nevydržel a utíkal do tepla. Nebylo se čemu divit, protože po desáté hodině dopoledne bylo jen kolem tří stupňů nad nulou a foukal ledový vítr.