Nejrozšířenější zemědělskou plodinou na Blanensku byla loni pšenice. „Na druhém místě je odrůda triticale, to je kříženec žita s pšenicí,“ vysvětluje Borek. Na dalších místech figuruje kukuřice a řepka. Její obliba mezi zemědělci v České republice stále stoupá.

Zemědělci pěstují plodiny hlavně pro krmné účely. K výrobě biopaliv jsou potřeba speciální odrůdy,“ upozorňuje Borek. Petr Macků, jednatel firmy GPM engineering, dodává, že to je relativní.

„U řepky na odrůdě tolik nezáleží. U pšenice se k výrobě biopaliv využívají odrůdy s větším množstvím škrobu,“ říká Macků.

Jeho firma se už několik let pokouší ve Skalici nad Svitavou rozjet výrobu biolihu. V cestě jí stojí administrativní bariéra. „Zastupitelstvo Skalice nad Svitavou se stavbou nesouhlasí. Rozhodující slovo ale bude mít krajský úřad,“ míní Macků.

Zatímco firma musí vyčkávat na definitivní povolení, funguje zatím jako standardní výkupna. Zemědělci vozí jak obilí pro potravinářství, tak pro výrobu biopaliv. To putuje především do Německa.

Někteří zemědělci z Blanenska využívají dotací z Evropské unie a prodávají plodiny k výrobě biopaliv. Pokud chtějí získat dotace, musí se do patnáctého května rozhodnout, jestli budou svoje rostliny směřovat do potravinářství nebo do výrobu biopaliv.

Dotační politika se ale mění a pro zemědělce už není tak příznivá. „Vypadá to, že než se Česká republika rozhoupala, Evropská unie od podpory biopaliv pomalu upouští,“ uzavírá Petr Macků.